„Mám Čechy ráda,“ řekla mi před několika lety, když jsme se náhodou setkali v jedné miamské restauraci.

Byl jsem na večeři s Ájou Vrzáňovou, naší krasobruslařkou, když si moje společnice všimla, že u jednoho stolu sedí Whitney se svým tehdejším manželem Bobbym Brownem. Před pár lety jsem zpěvačku na klinice uspával jako anesteziolog.

Jezdila na Floridu za svým lékařem Jayem Groffem a měla tehdy zase problémy se zánětem nosohltanu. „Dejte mi nějakou tenkou dýchací trubici, abyste mi nepoškodil hlas,“ prosila mě tehdy se smíchem.

Whitney Houstonová se přátelila se slavnou českou emigrantkou, tenistkou Martinou Navrátilovou, a tak jsme si s Ájou řekli, že zpěvačku půjdeme ke stolu pozdravit.

Nepoznala mě, ale když jsem jí připomněl operaci, hned věděla. „Ano, vy jste mi tenkrát pomohl, abych neztratila hlas,“ usmála se a hned nás pozvala, ať si k ní na chvilku sedneme.

Už nevím, co jsme si tenkrát povídali, byla to jen krátká zdvořilostní konverzace s milou, inteligentní ženou. Svěřila se, že má Čechy ráda. Slibovala, že se jednou do Prahy určitě podívá.

Naše hlavní město zařadila do plánu koncertů až loni. Měla v něm vystoupit v květnu, ale její nemoc ji přinutila koncert zrušit. Teď už nepřijede…