Toto až „kultovní“ autorství z ekonomických důvodů Semaforu prospívá, zejména když Suchý nestagnuje a volí nové formy. Tentokrát experimentálně spojil hudební komedii a kabaret a vsadil děj do konce dvacátých let minulého století, kdy kabaret ustupoval právě operetě.

Kromě toho, že mohl využít této „transformace“ k několika aktuálním poznámkám, se rozhodl spojit obě na jedné scéně tak, že kabaretní scény se odehrávají před oponou, za ní pak děj operetky. To vše se stejnými herci, takže si Suchý kromě majitele kabaretu „střihl“ i malíře Podzimka, jenž má na přání stárnoucí hraběnky (Jitka Molavcová) nakreslit portrét Levandule. Je to přezdívka její dcery Betty (Zuzana Říhová).

Autor neslevuje z chytrého humoru a kouzel se slovy

Toto prolínání ale v druhé polovině někdy ztrácí logiku a zdá se, že přece jen svět kabaretu je autorovi bližší než dost dekadentní svět operety, který má tentokrát dokonce na Semafor až nečekaný erotický náboj.

Mezi představiteli kraluje Jitka Molavcová – její degenerovaná šlechtična rozesmává publikum a je dotažena do nejmenšího gesta.

Představení má sice mírné problémy se střídáním obou forem, není zdaleka tak kompaktní jako minulé Hodiny, ale ani zde autor neslevuje z chytrého humoru a kouzel se slovy.

Hodnocení 70 %