Sobota s ním spolupracoval patnáct let od roku 1972. "Po celou tu dobu jsme se vídali prakticky denně. Spolu jsme psali i hráli a on to organizoval a uplatňoval do médií. Vždycky mě učil, že je to skoro důležitější než vlastní tvorba, což jsem právě nikdy moc neuměl. A za to jsem mu moc vděčný a kdyby to šlo, tak bych mu za to poděkoval," dodal Luděk Sobota.

Napsali spolu řadu her do Semaforu, televizní pořady i knížku Jak vyrobit bumerang. Sobota spíš vymýšlel fórky, Šimek je pak balil do uceleného tvaru s pointami.

Naposledy spolu podle Sobotových slov telefonicky mluvili asi před půl rokem a domlouvali se na tom, že by některé své scénky vrátili na jeviště a vyrazili s nimi na turné po republice. "Naznačil mi, že až později, protože běhá po doktorech, ale nic nevyloučil. O tom, že je to tak vážné, jsem v tu chvíli neměl ani tušení," řekl Sobota.

Sobota se podle svých slov po léta snažil přiblížit Šimkově zdravému životnímu stylu: "Hráli jsme spolu tenis a další sporty. Je paradoxní, že tento člověk, který vždycky tak lpěl na zdravém způsobu života, nepil, nekouřil, nakonec podlehne takové zákeřné nemoci, která si nevybírá. To mi vyrazilo dech."