Švédský režisér Tomas Alfredson natočil film jako klasické špionážní drama, napohled trochu starosvětské zejména pomalým tempem, ale o to s působivější atmosférou s přesným obrazovým vystižením textu a výtečnou Iglesiasovou hudbou.

Děj se odehrává v první polovině 70. let uvnitř britské zpravodajské služby MI6, kde Carré sám kdysi působil, a už tehdy, pod pseudonymem, začal psát. Zfilmovány byly už například jeho romány Ruský dům, Krejčí z Panamy či Nepohodlný.

Za oběť padla celá „česká“ linie knihy

V centru románu Jeden musí z kola ven je předčasně penzionovaný důstojník George Smiley, nyní povolaný zpět, aby vypátral krtka – tajného agenta sovětské zpravodajské služby, zavrtaného tak dlouho a hluboko, že se dostal až na některou z nejvyšších pozic v MI6. Počet podezřelých se už přitom zúžil…

Jako šéfové MI6, zleva Colin Firth, David Dencik, Toby Jones a John Hurt.

Jako šéfové MI6, zleva Colin Firth, David Dencik, Toby Jones a John Hurt.

FOTO: Aerofilms

Scenáristé museli leccos z téměř čtyřsetstránkové knihy vypustit a zhustit (za oběť padla celá „česká“ linie knihy), duch předlohy však zůstal velmi přesně zachován. Ve filmu se tak setkáváme s plejádou mužů, kteří svůj život zasvětili zpravodajské práci.

Málokdo z nich přitom dokáže vzbudit čiré sympatie. Rozhodně to nejsou současní, moderní technikou vybavení, fyzicky pohlední a až příliš zdatní špióni, jak je známe z většiny současných amerických filmů. Na plátně defilují úředníci v nevábných oblecích a byrokraté zahloubaní do stohů papírů.

Víc než v terénu se pohybují v nekonečném labyrintu chodeb, kanceláří a archívu, který ukrývá stohy zaprášených dokumentů. Přepisování odposlechů z magnetofonových pásků, tajná setkání na odlehlých místech, mrtvé schránky, zkoumání šifrovaných zpráv, to je zpravodajská práce sedmdesátých let minulého století.

Carré i Alfredson se vedle dějové linie hodně soustředili na charaktery oněch mužů, motivace jejich jednání i důsledky života v utajení: věčné ohlížení a zároveň sledování, dusivá kombinace ambicí a strachu. Všudypřítomného strachu, který prorůstá do podvědomí. Nikdo nevěří nikomu, leckdy už ani sobě nejen v práci, ale ani v okleštěném soukromí. Film má dost složitou stavbu, mnohé, co kniha vypráví, se tady odehrává v jediných akčních scénách. Přesto, že jich není mnoho, film nenudí.

U diváků vyžaduje naprostou pozornost

Nicméně složitost zápletky, množství postav i časové skoky vyžadují od diváků naprostou pozornost. To může být pro některé z nich v kombinaci s pomalým tempem, kdy má člověk až pocit, že byl film natočen v době, kdy se odehrává, dost velký problém. Vstřícné diváky však film o to víc vtahuje dovnitř, drží v napětí nejen ve smyslu rozpletení děje, ale i odhalení jednotlivých charakterů.

Herecky je film brilantní. Gary Oldman v roli Smileyho je přesně oním unaveným mužem, který s nekonečným smutkem postupně odhaluje nejen krtka, ale i celkový rozklad toho, co tvořilo nyní nevratně odcházející časy: vlastenectví, pevné přesvědčení, čest, to vše v hávu jisté romantiky, která halila práci starých bardů špionážní práce. Místo toho boj uvnitř systému, boj o místo na výsluní, které přináší moc a peníze.

I do dalších, o poznání menších rolí, obsadil Alfredson špičkové herce: Colin Firth, Tom Hardy, Mark Strong, John Hurt, Benedict Cumberbatch, to všechno jsou jednak výteční hráči, ale i typově velmi přesně vybraní muži. Čistý a precizní žánrový film Jeden musí z kola ven tedy přináší sice náročnější zábavu, než na jakou jsou dnešní diváci většinou zvyklí, ale ti, kteří jsou ochotni se na ni naladit, určitě nebudou litovat.

Hodnocení 85 %