Nezvěstný

Dvoudílná adaptace románu Egona Hostovského Nezvěstný, jejíž první část bude uvedena v neděli a druhá za týden, se pokouší zobrazit především duchovní obraz doby, v níž se dílo odehrává, tedy krátce před a po únorovém převratu v roce 1948.

Tvůrci o filmu však říkají, že se nesnažili v díle akcentovat politické události, ale využít všechny prvky předlohy: především napínavý špionážní děj, atmosféru tajemství a také ironii. Autorem scénáře je Josef Eismann (adaptace Aurelián či Nebe, peklo, ráj), film režíroval Pavel Kačírek, který je původně dokumentaristou. Spolupracoval se samizdatovým magazínem Originální videojournal, je autorem koncipované reportáže z roku 1989 Jeden den Václava Havla, pro cyklus Gen natočil dokument Josef Topol.

ČT 1, 16. února, 20.00 hodin

Bo Fowler: Skepse, a.s.

Nakupování je rituál. Každé přijímání mezi regály musí být zakončeno zpovědí, kterou dnes místo kněze provádí pokladní s čtečkou čárového kódu. Ovšem než vám vydá rozhřešení v podobě paragonu, očekává pokání z úst vaší peněženky. A všimli jste si, jak pokladní ukládá nejcennější bankovky až na dno kasy pod plato s přihrádkami na mince? Toť skrytost božího tajemství, které přichází jako to nejlepší nakonec.

O tom, jak dát víru a peníze dohromady, vypráví v groteskní (anti)utopii z nedaleké budoucnosti i Londýňan Bo Fowler (1971). Vlastně ne on, vypravěčem je tu nákupní vozík ze supermarketu. Technický pokrok jej vybavil vědomím, do nějž poťouchlý konstruktér přimontoval víru v Boha. Naneštěstí stojí vedle marketu kostelíček, který si propachtoval nietzscheovský podivín Edgar Malroy. Z portálu odstranil kříž a nahradil jej otazníkem, vnitřek pak předělal na metafyzickou sázkovou kancelář Skepse, a. s. "Jen se ukažte, jak pevná je vaše víra," poňouká k sázkám na boží existenci, "vaše metafyzika si zaslouží vaše peníze." Svatokupeckým marketingem uvrhne náš zbožný vozík v pochyby, od zbožných dvojnožců však Malroy získá hromady peněz. Stoupenci všech konfesí závodí, kdo vsadí větší sumu na své metafyzické přesvědčení, a jelikož náboženství jest "víra ve věci, které nejsou známé", žádné výhry se nevyplácejí. A tak zatímco krachuje jedna církev za druhou, utopivši veškeré jmění ve svatých tiketech, Malroy se ukáže jako filantrop. Z výnosů sytí hladovějící Afriku, vykupuje zbraně a roztavuje je, za milardy liber nechá postavit obří rypadla, která mají proměnit pouště v zemědělskou půdu. Chce světu ukázat, že "Lidé znamenají víc než Pravda", což nemůže skončit jinak než apokalypsou. )

Vonnegutovsky laděné moralitě by možná slušel poloviční rozsah, nicméně napsaná (i přeložená) je skutečně znamenitě. Autor nám text servíruje v krátkých kulometných dávkách, dle kompozice čelně i ze zálohy, a pod jeho palbou se hroutí kulisy západního spotřebitelského světa. Pokud by někdo zakopával o ústřední ideu knihy, toho jistě až k pláči pohltí současná satira (...někteří motýli se narodí, dospějí a zahynou v časovém rozměru nabídkové akce). Až tedy vyrazíte na zítřejší biřmování do Tesca či Makra, podívejte se, zda váš nákupní vozík si náhodou při zemi cosi neševelí a zdali se v jeho drátěných útrobách nechoulí breviář založený sázenkou.

Přeložil Michal Staša, Havran 2002, 214 stran