Hlavní obsah

Divadelní Indická banka předjímá režimy příštího věku

Právo, Jiří P. Kříž

Zákazník - zbohatlík z obchodování s realitami - přichází sebevědomě do banky vyzvednout si část úspor. Místo toho je ovšem zadržen, kádrován, uvězněn, zesměšněn, potupen. To je téma Indické banky Sébastiena Thiéryho. V Divadle Bez zábradlí ji v české premiéře nastudoval principál Karel Heřmánek.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Zdeněk Žák (Zákazník) a Josef Carda (Pokladník)

Článek

Situace nikoli nepředstavitelná: V globálním světě banky přece mění majitele. Ostatně ukažte mi v Česku ještě nějakou českou. Do té indické ve Francii ale přenesli noví majitelé také indické zákony. Demokracie, intelektuální noblesa, pod kůži zažraná nadřazenost nad „domorodci“ tam – to všechno bere tváří v tvář realitě zasvé.

U nás jako v Indii

První zádrhel: Zákazník je sice příslušníkem privilegované kasty obchodníků, jeho otec byl ale pekařem, tedy dělníkem. Přestup z jedné kasty do druhé je nepřípustný. Zločin je jasný, lehce prokazatelný, a Zákazník má za něj v indické Francii pykat.

Dovídá se, že jiní zákazníci už jsou takto izolování od příjemného blahobytu severní polokoule přes deset let. Sebevědomí postupně mizí. Je lehce narušitelné a střídá ho beznaděj a zoufalství. Nebojte se, žádné existenciální drama. Spíše naopak. Groteskní komedie, ve které logika a zažité společenské stereotypy dostávají pořádně na frak.

Režisér Heřmánek zvolil pro herce polohu zbytečně dryáčnickou. Ve větším klidu by příběh vyzněl absurdněji. Nejdůvěryhodněji působí v Indické bance uměřenost zaměstnankyně Brigitte Dany Morávkové. Nevysvětlitelné změny charakteristik od ušlápnutosti k bojovnému despotismu předvádí Josef Carda v Pokladníkovi.

U Zákazníka Zdeňka Žáka se vtírá neodbytný pocit, že už jsme všechny jeho grimasy někde viděli, navíc v nich slyšíme ozvuky režisérovy dikce. Johanna Tesařová figurky bezdomovecké vkladatelky a Zákazníkovy matky přehrává jak Hlinomaz odulého Grimpa v Limonádovém Joeovi. V roli Boha - ředitele banky zazářil Karel Heřmánek Jr., navíc předvedl znamenitý "indický rap"…

Je lidstvo polepšitelné?

Diváci se ovšem baví. Indická banka je komedií moc dobrou. Její absurdnost ale vyprchává v konfrontaci s realitou. Stačí nahlédnout rozdíl mezi pracovními podmínkami v německé Mladé Boleslavi nebo v korejských Nošovicích.

Nová zpráva Mezinárodní organizace Lidská práva bez hranic (HRWF Int.) z 31. 12. 2011 informuje o únosech a věznění Japonců v Japonsku za účelem zřeknutí se náboženství. Co jsou dnes slova demokracie, lidská práva? Takže Thiéryho Indická banka jen předjímá reálný svět 21. věku? Je lidstvo polepšitelné? Neřekl bych.

Divadlo Bez zábradlí - Sébastien Thiéry: Indická banka. Překlad Nora Obrtelová. Režie Karel Heřmánek, scéna Tomáš Rusín, návrhy kostýmů Jana Bergová, choreografie Adéla Stodolová. Česká premiéra 13. listopadu 2011, psáno z reprízy 15. ledna 2012.

Celkové hodnocení: 60%

Reklama

Výběr článků

Načítám