Hana Fousková: Troud

Básně jak kusy masa vytržené z vlastního "zjizveného" těla. "Prokletá" výtvarnice a básnířka (1947), jedna z mála autentických osobností současné české kultury, vydává v reedici svou jedinou sbírku z roku 1998 Jizvy, doplněnou o dvacet dvě básně z let 1999-2001. V nich se čím dál víc obrací k drsné přírodě, ve které žije. Dokáže s ní být a obracet se k ní v pocitech bolesti, strachu, klidu i smrti. A dříve než se rozední / zavěsím oprátku vysoko na hvězdy / aby má smrt zůstala tajemstvím.

Host

Václav Jamek: Duch v plné práci

Sebraná publicistika z let 1977 až 2002 jednoho z nejpřesněji myslících současných českých intelektuálů, skutečného literáta v žádoucím smyslu slova - však také proto je Václav Jamek (1949) pochopitelně outsiderem v bavičském mediálním blábolu. Objemný svazek je dokladem osobní myšlenkové kontinuity i odvahy držet se vůle po pravdě, někdy i proti sobě samému. Soubor zahrnuje v podrobné ediční poznámce také některé texty, na něž Jamek reagoval, a dopisy. Sylvii Richterové napsal v r. 1996 kupříkladu: ...je nutno zabývat se především tím, co v díle je, a ne tím, co v něm není...; podstatné je nejprve pochopit, oč asi autor usiloval, a teprve pak lze posuzovat, zda se mu to povedlo. Jistěže nic nového, ale příliš mnoha českým kritikům je tento požadavek stále naprosto cizí.

Torst

Jiří Olič: Jos. Lada

O malíři Josefu Ladovi víme hodně hlavně z jeho vlastní Kroniky mého života či z knihy jeho dcery Aleny Můj táta Josef Lada. Jiří Olič se (nejen) k těmto svědectvím hlásí, a také asi proto šel ve své práci cestou klidného vyprávění. Nová ladovská biografie odpovídá malířovu životu: Lada prošel bouřlivými dobami, účastnil se jich, ale jako by jej ty vichry nedokázaly rozkývat či znejistět - postupně se stával jakousi jistotou a téměř padesát let po smrti je i jeho dílo metaforou českého snu o češství.

Petrov

Vítr z Narragansettu

Kameny / jsou ovce / těchto svahů / a mlha / je vlna těchto / kamenů tam na sychravém pobřeží Nové Anglie. Její současnou poezii ve dvaceti portrétech seřazených podle půltuctu domovských federálních států představuje stejně poctivá antologie, jakými svého času byly Obeznámeni s nocí (1967), Horoskop orloje (1987) nebo Dítě na skleníku (1989). Zaslíbená krajina novosvětské poezie vlastní dílnu na intarzované ticho, v níž kdysi Emily Dickinsonová sedávala v kuchyni přesvědčena, že mlčet znamená vypovědět všechno, Thoreau rozjímal šťastný u svého waldenského "srubu a rybníka" a kříženci puritánů s indiány a postmodernisty pokračují v jejich víře. Radši by si nechali vyříznout srdce, než by odešli z téhle zahrady, kde vesmír je dnes večer tichý, / protože Bůh s ním nehraje v kostky.

Vybral a přeložil Petr Mikeš, Fra

Helmut Schmidt: Sebezáchova Evropy

...nikdy jsem se nepovažoval za evropského idealistu. Byl jsem a zůstanu angažovaným přívržencem evropské integrace ze strategického a vlasteneckého zájmu, shrnuje někdejší německý kancléř (byl jím v letech 1974-1982) svůj postoj v závěru věcné, střízlivé politické úvahy. Věru je to jiné čtení než dojemné tlachání některých našich současných volených zástupců o identitě.

Přeložil Ivan Kadrmas, Paseka

Laco Deczi a Celula N. Y.: Mewe


Záhadný název nového alba jazzového trumpetisty Laca Decziho a jeho newyorského souboru je jeho další oblíbenou recesí. Mewe má prý být stroj na zjištění křestních jmen zvířat! Z jedenácti skladeb alba většinou pocházejících od samotného Decziho recesnímu názvu odpovídá ale jen Albánská ponorka, vše ostatní jsou typické mainstreamové věci natočené vesměs v New Yorku. Kromě leadera excelují sólisté Dave Dana (kytara) a Craig Callistra (piano). Nedostatkem alba je ale nekvalitní booklet, kde dokonce chybí i složení kapely. 

Laco Deczi a Celula N. Y.: Mewe, Multisonic, 64:30

Miluše Vítečková: Básničky pro tebe

"Já chtěl bych letět balónem,/ dívat se na svět z výšky./ Jen tak si letět nad krajem,/ který znám dobře z knížky, říká mladá autorka půvabné sbírky básní určených nejmenším dětem. S neobyčejným jazykovým citem je provází světem, který si teprve objevují. Je jí vlastní radost a láska, úcta k druhým. Když Jiří Žáček tuto knížku křtil, předával pomyslné žezlo krále poezie pro děti. Princezna Vítečková tak v knize s ilustracemi své sestry chrání království dětí a zvířátek.

Miluše Vítečková: Básničky pro tebe, Cesty / Ottovo nakladatelství, ilustrace Zuzana Klementová, 48 stran