Jméno Kiwanuka sice asociuje afro-beat, ale to by byl velký omyl. Michael zpívá většinou akusticky nebo poloakusticky zaranžovaný pop, který se silně inspiruje v Americe šedesátých let. Můžete si ho představit jako průnik mezi Isaacem Hayesem, Otisem Redingem, Marvinem Gayem a Donnym Hathawayem, i s jeho občasnými výlety do světa jazzu.

Jemné písničky vyzařují opatrně zadržované emoce, zpěvák v podstatě nikdy nezvýší hlas nad úroveň běžného hovoru. Tomu pak odpovídají i nástroje - akustické kytary, zdrženlivé dechy a romanticky plynoucí smyčce.

Na fotkách jako mrtvý klasik 

Jeho stylizace je tak dokonalá i po vizuální stránce, že obaly desek můžou leckoho svést k představě chlápka, který zemřel někdy před třiceti lety, Kiwanuka je naopak jeden z nejmladších interpretů na dnešní scéně. A jedno je jisté - Amy Winehousová by si ho zamilovala.

Londýnský rodák začal jako kytarista u producenta Labrintha, ale brzy se ukázalo, že zpěv bude jeho silnější stránkou.

"Nikdy jsem nečekal takové uznání. Je to velké překvapení a znamená to hodně, že lidi tu muziku přijímají a teď se i donese k mnohem více posluchačům," řekl začínající zpěvák BBC.

Kiwanuka v anketě předběhl R&B zpěváka Franka Oceana, raperku Azealii Banks či taneční Skrillex. Dosud natočil tři EP, první oficiální LP vyjde v březnu.

AUDIO