Když se Sam (Gerard Butler) vrátil z vězení, navštívil pod tlakem manželky kostel, kde byl právě na návštěvě kazatel z Ugandy, křesťanský misionář. Sam se rozhodne podívat do Afriky a trochu pomoci na stavbách pro místní sirotky. Tak proběhne polepšení hříšníka, které by někomu mohlo připadat i jako scenáristický výmysl, kdyby ovšem skutečný Childers neexistoval. V USA je údajně známou mediální osobou.

Režisér Marc Foster si dal dobrý pozor, aby nevytvořil nadpozemskou postavu. Childers totiž není ani v nejmenším dokonalý. Prožije si v Africe peklo, rozhádá se s rodinou, propadá temným náladám a rozhodně není příjemný salónní typ. Pro „své“ africké děti je ale ochoten udělat cokoliv a někdy prostě musí zabíjet ty, kteří sami střílí.

Natočil tak snímek o reálném chlápkovi, který si našel silný smysl života, hodněkrát pochybil, ale ví, co dělá a proč. A o tom, že smysl života je potřeba si vytvořit a ne se ptát, kde se dá nalézt.

Nepřenosná zkušenost

Třetí poselství jeho příběhu tkví nejspíše v tom, že ukazuje, jak nepřenosná je lidská zkušenost. Výborná scéna s večírkem u prodejce aut naznačuje nepřekonatelnou hradbu mezi někým, kdo chápe charitu jako otravnou společenskou konvenci, která se odbude víceméně formálně, a někým, kdo skutečně byl v tzv. „třetím“ světě a viděl to zblízka. Jak Childers na odchodu trefně poznamená, obchodník dal víc za omáčku k večeři, než na sirotčinec.

Zásadní neporozumění mezi ním a ostatními Američany je už samo o sobě nosným tématem pro film.

Značnou část děje pak vyplňují akční scény boje s nelítostnými, ale špatně organizovanými „povstalci“, v podstatě jen bandou vrahů a zlodějů. Foster nechal stranou efekty, záběry z padesáti úhlů i létající kamery a natočil je maximálně stroze, tak aby divák jasně pochopil, že tohle je realita, ne James Bond.

Celkové hodnocení: 80 %