Všechna vyhlášení bude přenášet Česká televize, takže pokud chcete být v obraze a vědět, o čem je řeč, je nejvyšší čas zajít do kina nebo si pustit DVD. Naše tipy vycházejí z již oznámených nominací na Ceny kritiky.

Poupata (8 nominací)

Poslední film roku, debut scenáristy a režiséra Zdeňka Jiráského zamíchal nepochybně těsně před hlasováním kritiků pořádně kartami. Je to mimořádně silné drama lidí, jejichž neradostné žití předurčilo prostředí: několik desítek kilometrů, které dělí severočeské průmyslové maloměsto od centra, je totiž strašlivá vzdálenost, pokud ji měříme podmínkami a příležitostmi k práci, zábavě, k hledání partnerů i naplňování snů.

Poupata mají působivou atmosféru, místy jimi probleskne osvěžující humor, zdobí je výborné herecké výkony v čele s Vladimírem Javorským. A dojde i na spartakiádu a Poupata.

Rodina je základ státu (8 nominací)

Se stejným počtem nominací jde do finále film Roberta Sedláčka, který bilancuje stav vlastní generace. Tedy té, která (ne)chytla za pačesy éru 90. let, kdy vše bylo dovoleno a stoupat vzhůru bylo tak snadné. Vynikající Igor Chmela hraje kdysi chudého učitele Libora, který dostal šanci ve firmě, kde stačilo podepisovat, brát – a na nic se neptat.

Teď přišlo účtování. Na rodinném výletě, který dělí Libora od sešupu „do tepláků“, klade Sedláček jednu ze základních otázek naší doby: kde je hranice, jejímž překročením se ze slušného člověka začne postupně stávat adept na celu? Film má všechny herecké nominace – vedle Chmely je nominována Eva Vrbková za hlavní, Simona Babčáková a Jiří Vyorálek za vedlejší výkony.

Alois Nebel (5 nominací)

Dalším letošním úspěšným debutantem je režisér Tomáš Luňák. Aloise Nebela natočil podle komiksu spisovatele Jaroslava Rudiše a výtvarníka Jaromíra 99 metodou rotoskopie: natáčel s živými herci a materiál pak animátoři převedli do kreslené podoby.

Westernově laděný děj, v němž velkou roli hraje pomsta, se odehrává před a po listopadu 1989. Alois Nebel má rád své nádraží, rytmus pražců i pravidelnost jízdních řádů, která dává řád i jeho životu. Nebel ho potřebuje – občas se mu totiž ze zvláštní mlhy v hlavě vynoří dávné výjevy z pohraničí…

Aloise Nebela vyslala ČFTA na Oscary, takže by se o něm možná mohlo mluvit nejen při udílení domácích cen.

Nevinnost (5 nominací)

Jeden z nejlepších filmů scenáristy Petra Jarchovského a Jana Hřebejka. Hlavním tématem příběhu respektovaného dětského lékaře, kterého nezletilá pacientka obviní z pohlavního zneužívání, je zásah do klidu a stability vážené rodiny, kde se všichni snaží držet pohromadě a ani tváří v tvář pohromě neztratit rovnováhu. A to přesto, že je tu nejen spousta lásky, ale i sobectví, které k ní v různých podobách patří, a také pokrytectví, jež láska třeba i ze zdánlivě ušlechtilých důvodů vyvolává.

Výtečná Aňa Geislerová má nominaci za hlavní roli, ve vedlejších jsou nominováni nyní sedmnáctiletá Anna Linhartová a velký Hřebejkův filmový objev – donedávna převážně divadelní herec Hynek Čermák.

Osmdesát dopisů (3 nominace)

Scenáristickým i režijním debutem je také Osmdesát dopisů Václava Kadrnky, který měl dříve než v českých kinech premiéru na Berlinale. Je to film pro náročnější publikum, odehrává se během jediného dne roku 1987.

Kadrnka k němu čerpal inspiraci ve vlastním dětství, kdy ho matka vzala s sebou na úmornou cestu po všech úřadech, které se musely vyjádřit k jeho vycestování za otcem, jenž emigroval do Londýna. Film sedí pevně v minulosti nejen dobou, v níž se odehrává, ale také filmařským viděním a formou, čímž může být pro mnohé diváky zajímavý.

Dům (2 nominace)

Česko-slovenský koprodukční film Dům měl mezinárodní úspěch ještě dřív, než ho mladá debutantka, slovenská režisérka Zuzana Liová, natočila: scénář dostal dvě velmi významná mezinárodní ocenění. Hotový film pak měl premiéru na Berlinale. Je to působivý intimní příběh o vztahu dvou generací.

Otec vidí své životní poslání v tom, aby své dceři postavil dům. Ta ale – podobně jako před časem její starší sestra - touží víc po svobodě, po možnosti řídit svůj život po svém. Liová má pochopení pro rodiče i děti, nechává na divácích, aby sami přemýšleli, kde je pravda a jestli vůbec v tom odvěkém generačním sváru existuje.

Perfect Days (1 nominace)

Jedno z nejpříjemnějších hereckých překvapení roku: Ondřej Sokol jako homosexuální kamarád hlavní hrdinky romantické komedie Perfect Days svým přesným výkonem, který ani na okamžik nesklouzne od sympaticky komediální polohy ke karikatuře, vysloužil nominaci filmu Alice Nellis Perfect Days.

Tato divadelní hra britské autorky Liz Lochheadové se v režii Nellis nejprve hrála sedm let před vyprodaným hledištěm Divadla Na Zábradlí, pak ji režisérka adaptovala velmi zdařile pro film. Perfect Days jsou výmluvnou ukázkou toho, že i romantické komedie mohou být chytré a nemusejí se divákům jen podbízet.

Dokumentární filmy

Na nejlepší film jsou nominovány také tři dokumenty. Vít Klusák točí provokativní i vtipné filmy, které se zabývají tématy, jež plní stránky novin a mluví se o nich na nejvyšších místech i v hospodách. Po Českém míru, kde rozebral na prvočinitele radar v Brdech, natočil snímek Vše pro dobro světa a Nošovic, v němž se vydal na někdejší pole, kde nyní stojí automobilka. Divadlo Svoboda Jakuba Hejny je dokument o životě a díle světoznámého scénografa Josefa Svobody, hlavní linií je osobní pátrání vnuka Jakuba po jeho zesnulém dědovi.

Film představuje tuto výjimečnou osobnost s objektivitou, bez zbytečného patosu a s humorem. Film Pod sluncem tma Martina Marečka vyhrál festival v Jihlavě a je o dvou českých rozvojových expertech, kteří se naposledy vracejí do odlehlé zambijské osady Masuku, kde před čtyřmi lety elektrifikovali areál školy a nemocnice.