Slavná gigantická spirála Muzea Solomona R. Guggenheima, kterou v New Yorku postavil architekt Frank Lloyd Wright, hostila letos to nejlepší z evropského umění let 1910 až 1918 a mezi Brancusiho a Boccioniho se dostal i Otto Gutfreund a František Kupka tu byl vystaven vedle Pabla Picassa a Marka Chagalla.

Význam českého umění se v roce 2011 dal měřit i penězi. V červnu se v Londýně konala dražba klasiků českého moderního umění z americké sbírky Hascoe a pracovníci aukčního domu Sotheby’s ji považovali za veleúspěšnou. Celkově se prodaly obrazy a sochy Filly, Zrzavého, Kupky, Gutfreunda a dalších českých velikánů za 300 miliónů korun, přitom ten nejoptimističtější odhad světových aukčních odborníků byl sotva poloviční.

Špatnou zprávou letošního roku bylo podzimní oznámení, že současná situace kulturní organizace Jazzové sekce – Artfora je po čtyřiceti letech existence tristní. „Máme obrovskou podporu intelektuálů, ale žádné granty nebo sponzorské peníze,“ tvrdil Karel Srp, jeden ze zakladatelů, který sám na provoz dává každý měsíc polovinu svého důchodu.

Konfrontace světové avantgardy s českými tvůrci

Dobrou zprávou letošního roku bylo, že se uskutečnil už pátý ročník Pražského bienále (Prague Biennale 5), bilance současného výtvarného umění, kterou připravují Ital Giancarlo Politi a Češka Helena Kontová, vydavatelé renomovaného mezinárodního časopisu Flash Art.

I díky tomu jsme měli v Praze možnost konfrontovat současnou světovou avantgardu s českými mladými tvůrci. Doufejme, že se tato přehlídka stane trvalou tradicí kulturní Prahy, respektovanou i politiky.

A událostí letošního jara bylo, že ministr kultury Jiří Besser oznámil, že Milan Knížák jako generální ředitel Národní galerie v Praze skončil. Od 1. června jej nahradil ekonom Vladimír Rösel. Ministr mu dal jako manažerovi přednost před historikem umění Jiřím Fajtem, který na toto místo vyhrál v roce 2010 mezinárodní konkurz. V Národní galerii se toho však zatím moc nezměnilo. Uvidíme, co přinese rok následující.