V mexickém pojetí svátků se prolínají starobylé kulty původních indiánských obyvatel s importovanou evropskou náboženskou tradicí.

Vánoční svátky v Mexiku mají charakter takřka karnevalového slavení, jsou plné barev, což dokládá mimo jiné i jeden z exponátů, vánoční svícen s postavami Adama a Evy, kteří jsou vpleteni mezi překrásné květy. Právě zmíněná barevnost je hlavním atributem mexických svátků. A pak i veselost a vzájemná družnost. Tradice vánočních stromků či Santa Clause je však ve středoamerické zemi spíše novodobá, dárky totiž podle původních zvyklostí dostávají děti až na Tři krále.

Nejbizarnějším svátkem jsou Dušičky

Pro Evropana budou nejbizarnějším svátkem mexické Dušičky. Lebky nebo kostlivci jsou v naší tradici pojímáni spíše negativně, jako něco, s čím není radno si zahrávat. Mexičané však chápou dušičkové slavení jako oslavu života, ke kterému prostě fenomén smrti neodmyslitelně patří.

Jejich figurky smrtky jsou tak krásně vyšňořené, že místy poněkud připomínají postavičky z filmů Tima Burtona. I masky smrtek v dušičkovém průvodu vypadají hrozivě (na snímku) jen na první pohled. Právě ona karnevalová barevnost jim bere „evropskou“ strašidelnost.

Nejvíce se naše a mexické pojetí slavení přibližuje u masopustu. V obou případech stojí a padá s maskami – ty mexické však působí honosněji a exotičtěji. Stejně jako u nás je tento svátek spíše záležitostí vesnic a v obou případech jím končí cyklus podzimních a zimních svátků.

Dobrým nápadem organizátorů je ukázat ve druhé části výstavy obdobné slavnostní atributy z Čech a Moravy. Návštěvník má tedy možnost srovnání pojetí jednotlivých tradic.

I když je Mexiko pro člověka ze střední Evropy destinací opravdu vzdálenou, je zde patrný jev, který obě kultury spojuje. Je to oslava významných mezníků v běhu roku. Byť je způsob rituálu v mnohém jiný, jedno je všem těmto aktivitám společné. Uzavřít jednu etapu našeho života a vytvořit výchozí bod pro to, co přijde.