Hlavní obsah

Naši furianti zůstávají otiskem života

Právo, Jiří P. Kříž

Bloudění režisérky Věry Herajtové kolem Prahy, která je jí zapovězená - příčiny hledejme v tom, že je to dáma noblesní, nerada se pere a vyhýbá se pavlačím - přivedlo ji znovu do Mostu, kde od listopadu hrají její Naše furianty. Tedy samozřejmě hlavně Ladislava Stroupežnického.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Zleva František Nedbal (starosta Filip Dubský), Bohuslav Patzelt (jeho otec Petr Dubský), Ivana Zajačková (jeho žena Marie) a Lukáš Rous (syn Václav)

Článek

První české realistické drama, komedie jako hrom, zůstává věrným otiskem života, neboť povaha Čechů se za století a čtvrt od premiéry ve Zlaté kapličce ani trochu neodklonila od sebestředné nadutosti a evropské podprůměrnosti.

Ten punč platím já

Vlastně přece jen. V civilizovanější části kontinentu platíme nejenom přičiněním obecních úřadů za slouhy, korupčníky a tajtrlíky ještě o něco větší než za časů obrození. Naši furianti jsou příležitostí točit se jako ratlíci za vlastním ocasem. Už se hráli i jako svár mezi modrými a oranžovými (Uherské Hradiště).

Herajtová v Městském divadle zůstala střízlivější. Ženská s rozumem je to. Ponechaly s dramaturgyní Kateřinou Šplíchalovou Mocovou dramatikův text bez větších – a většinou zbytečných aktualizačních zásahů, a ejhle, ono to funguje univerzálně. Každý si rád za Dubské i za Buškovy dosadí vlastní komunální či hradní oblíbence.

Tomáš Alferi opatřil režisérčin part líbeznými skladbami českých luhů a hájů, které krásně kontrastují s pytláky, trumfíři, urážlivými nevzdělanci a nedůtklivými škrholy u moci. Lid má své písně. Zpívá se jich v mosteckých Našich furiantech asi tucet. Samé národní. Ano, tak trochu z babiččiny krabičky, ale jako na besedě.

Záměr bohulibý. Kdo ty Putimské brány, Bejvávalo a další písničky v záplavě ohlupujících Superstar a Československomátalent ještě zná?! Vždyť i Večerníček šoupli pro udržení ducha jen sedmiprocentní menšině, tedy na Dvojku.

Rád ohýbá hřbet

Je důležité mít v souboru Dubského a Buška. Nafoukaným starostou pod čepcem je František Nedbal a pákou korupce a pytláctví na dědině Stanislav Oubram. Mudrlanty v opozici pak Radim Madeja (vysloužilec Bláha) a Milan Kačmarčík (švec Habršperk). Obklopeni jsou lidem bujarým, se sklenkou kořalky vždy v ruce.

Podobnost s našimi časy tentokrát tedy čistě náhodná. Ani Václav - s Verunkou ve sklepě - nemusí nahoru volat dvojsmyslné: „Narážím!“ Ale střed Evropy je přesně vymezený. On je vlastně jen sebestředný, nebojovný a rád ohýbá hřbet.

Městské divadlo Most - Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. Režie, úprava textu Věra Herajtová, dramaturgie Kateřina Šplíchalová Mocová, scéna Petr Kastner, kostýmy Romana Tůmová, hudební spolupráce Tomáš Alferi. Premiéra 25. listopadu 2011.

Celkové hodnocení: 50%

Reklama

Výběr článků

Načítám