Hlavní obsah

V Praze otevřeli stálou expozici komiksového kreslíře Káji Saudka

Novinky, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stálá expozice zhruba stovky děl známého komiksového kreslíře Káji Saudka byla v Praze slavnostně otevřena 7. prosince. Díla v ní vystavovaná ukazují především jeden zásadní fakt – tento umělec takzvaného lehkého žánru výrazně předběhl svou dobu.

Foto: Archiv, Právo

Jedna z kreseb Káji Saudka, která je v muzeu k vidění.

Článek

Jelikož se ale narodil ve špatný čas ve špatné zemi, je jeho tvorba dodnes ne zcela doceněná. Doufejme, že tento dluh pomůže vyrovnat právě otevřené muzeum, které najdete při pražském rockovém klubu Batalion.

„Popudem k vytvoření muzea byla první výstava Káji Saudka, která zde kdysi proběhla. Finální přípravy projektu trvaly tři roky. Já osobně ho považuji za výjimečného člověka díky svébytnému postoji k životu a umění. A v rámci klubu je to proto, že komiks a rock’n’roll spolu úzce souvisejí,“ řekl majitel Batalionu a jeden z hlavních organizátorů expozice Arnošt Kuchař.

Kája Saudek je pro širokou veřejnost známý především díky výtvarnému zpracování filmů Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Kdo Chce zabít Jessii.

Plakáty k těmto klenotům naší kinematografie v expozici návštěvník samozřejmě najde. S nimi ale i řadu dalších prací, například podobiznu kdysi populárního zpěváka Boba Frídla či ukázky z oblíbených komiksů.

Typickým znakem pro Saudkovy práce je to, že mají „šmrnc“, tedy dynamiku a efektní zpracování tématu.

Hry obřích svalů, jakoby zkarikovaně zdeformované figury či předimenzované dívčí vnady však nejsou jen pouhou samoúčelnou exhibicí autora. Jsou právě takto zobrazovány, aby co nejvěrněji dokázaly reprodukovat akčnost na obrázcích. Aby diváka vtáhly do děje a udělaly z něj v podstatě jeho účastníka. To je největší autorova devíza, a díky ní je Saudek stále pro mnoho komiksových kreslířů nedostižným vzorem.

Samostatnou kapitolu tvoří jeho erotické motivy. Ačkoli jeho ženy mají často až ordinérní tváře i polohy těl, nejsou lacině vulgární. Chápavý návštěvník dokáže dešifrovat kreslířovu hru na „sexuálno“ a spíše se pousměje, než pohorší.

Když dobře rostlá sexbomba s bělostným a necudně vystrčeným pozadím, pod kterým má státní vlajku, rozkošnicky mrká kočičíma očima, je to prostě komiksová zkratka, ne porno či dokonce hanobení státu.

Saudek je autor náznaku, symbolu, ale také humoru a nadsázky. Tak je třeba jeho dílo chápat. Je dobře, že s úspěchem filmu Alois Nebel, který vznikl dle stejnojmenné komiksové předlohy, vzrostl v poslední době mezi veřejností zájem o tento druh umění a tedy i o tvorbu Káji Saudka.

Reklama

Související články

Praha se loučila se Zdeňkem Milerem

Také plyšový Krteček umístěný vedle rakve v pátek na poslední cestě v zaplněné Velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích doprovodil svého autora Zdeňka...

Výběr článků

Načítám