„Toto je začátek procesu. Pokud budu ve funkci, budu ten proces rozvíjet,“ řekl na úvod generální ředitel ČRo Peter Duhan. Předsedkyně Rady ČRo Dana Jaklová se domnívá, že už dochází k částečnému zlepšení: „Hudba na Radiožurnálu mě ne vždy nadchne, ale nevadí mi. Dříve jsem kvůli ní vyskakovala.“

ČRo Radiožurnál prý vybírá hudbu podle testů na posluchačích. Dramaturg je podřízen přáním posluchačů, kteří jsou náhodně vybráni do testu. Na otázku, jak to souvisí s veřejnoprávností média, hudební dramaturg Radek Sedláček nedokázal odpovědět. Podle něj lidi dostávají to, co chtějí.

Absurdní cimrmanovština

Následujících dvacet minut připomínalo cimrmanovské představení. Sedláček naprosto zbytečně vysvětloval čistě technické podrobnosti tzv. selektoru, programu na pouštění hudby, které nikoho v sále nezajímaly. Moderátor Pavel Klusák ho přerušil s tím, že by měl jít k tomu, co je jádrem diskuze.

„Je potřeba zamyslet se hlouběji, jestli veřejnoprávní znamená podbízet se masovému vkusu,“ řekla publicistka Jana Kománková.

„A nebylo by lepší hudbu úplně zrušit?“ zeptal se hudebník Jan Burian. „Buď to zrušte, nebo se na to podívejme jinak. Vrátit se k něčemu, čemu se říkalo hudební dramaturgie. Jsou lidi, kteří rozumějí hudbě, mají jisté znalosti a úctu k oboru, tudíž kritéria nejsou jen poslechovost.“

„Vy byste měli odstoupit a udělat konkurz na dramaturgy,“ dodal nekompromisně a sklidil potlesk celého sálu.

Burian také zdůraznil, že neustále pouštějí dokola stejné písně, což nikdo z přítomných nevyvrátil. „Je to podbízení se nejnižším pudům bez použití mozku,“ shrnula to publicistka Kománková.

Jednou z možností by podle hudebních publicistů bylo udělat čistě zpravodajskou stanici bez hudby. To však představitelé rozhlasu nevidí jako reálné.