Začíná v bytě průměrného sochaře, který se chystá představit svou pseudoavantgardní tvorbu znalci kumštu. Do toho má přijít papínek jeho nastávající, plukovník hodný myšlenkového obzoru eráru. Vylepšuje se byteček, ovšem z mobiliáře snobského souseda, toho času na služební cestě. To všechno ve světle, tedy v úplné tmě.

Šmátrejte pomalu

Pak vyhoří elektrika, takže se jeviště rozzáří „do černa“. Aby toho nebylo dost, místy se svítí zapalovačem, sirkou nebo svíčkou do polotmy. Nápad žírný, pro herce ovšem strašlivě náročný úkol: hrát tmu za plného světla a světlo potmě.

Někdy se mi stává, že herce trestám návštěvou první reprízy, a ta 23. listopadu byla typickou poprémiérovou kocovinou, navíc pro publikum pokročilého věku. Herci tlačili na pilu, jak jen mohli, reakce na otep gagů a hříček byly ale jen ospalé, někdy vlažné, většinou žádné. Věru nebylo aktérům co závidět.

Proto jim odpouštím, že tmu hráli občas ve světle reflektorů, jako kdyby zrovna záchvat tance svatého Víta na ně přišel. Zavřete oči a hledejte rukama na stolku mezi lahvemi třeba skleničku. Budete opatrní, vláční, připravení na dotek. Eva Borovičková (snoubenka Carol), nebo to byla sousedka Furnivalová (Romana Julinová) či včerejší milenka Clea (Jeanette Zapletalová), šmátraly tak vehementně a nervně, možná inspirované skvělou Kateřinou Liďákovou, která ovšem hraje v Zetku královnu hysterek Blanche, až ucho jedna z nich utrhla, tedy sklenici rozbila.

Divadlo ve vývoji

Roman Blumaier, Luděk Randár, Jan Leflík, Ivan Řehák, Pavel Leicman se snažili, ale nejen první repríza (čtyři dny po premiéře) je přikryla dekou těžkou jako hrom. Kotrmelce v MD Zlín rozbíjejí totiž soudržnost lépe než kladivo na čarodějnice.

Nejprve do čela souboru postavili znovu Petra Veselého. Uprostřed sezóny. Dodo Gombárovi na truc. Nyní Veselého ředitel Petr Michálek odvolal. Zase uprostřed sezóny. Jako v JZD, když se neurodí řepa. „Naše představy o směřování a vývoji divadla jsou odlišné" (Michálek). Zní to tajemně, je to ale prázdné jak sliby politiků.

Městské divadlo Zlín - Peter Shaffer: Černá komedie. Překlad Luboš Trávníček. Režie, úprava textu Janka Ryšánek Schmiedtová, dramaturgie Vladimír Fekar, scéna Jaroslav Čermák, kostýmy Hana Holcmanová, pohybová spolupráce Roman Blumaier. Premiéra 19. 11., psáno z reprízy 23. listopadu 2011.

Celkové hodnocení: 60%