Jeden z vůbec nejlepších soundtracků byl právě Shaft. Natočil jej Isaac Hayes a vysloužil si za něj Grammy a Oscara za nejlepší filmovou píseň. Ta se dokonce probojovala na první místo americké singlové hitparády – a to byla prosím instrumentálka! Nakonec se stala jeho životním majstrštykem.

Isaac Hayes toho ovšem natočil mnohem více. Prorazil deskou Hot Buttered Soul. Jeho těžké orchestrální skladby se silnou dechovou sekcí a zkreslenou kytarou byly novátorské, lišily se téměř od všeho, co do té doby vycházelo.

V následujícím roce 1970 Hayes sklidil další úspěch s deskami The Isaac Hayes Movement a To Be Continued. Opět mimo jiné předělával písničky Burta Bacharacha a opět zkomponoval několik dlouhých orchestrálních kousků.

Po Shaftovi vydal ještě dvojalbum Black Moses, na němž dál rozvíjel svůj osobitý styl a opět na sebe upozornil fotografií na obalu, která ovlivnila image hip-hoperů. Autorem fotky je Joel Brodsky, který vytvořil i slavný "ježíšovský" portrét Jima Morrisona s roztaženýma rukama.

V roce 1974 zkrachoval label Stax a sám Hayes se ocitl ve velkých finančních problémech, nicméně desky vydával dál. Na albech Chocolate Chip (1975) a Juicy Fruit (1976) si vyzkoušel disko zvuk, ale bylo jasné, že umělecky i komerčně už pro něj zlaté časy skončily.