Hlavní obsah

Princezna a řeholnice v Anežském klášteře na přažském Starém městě

Právo, Stáňa Seďová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na závěr Roku sv. Anežky, který letos k 800. výročí jejího narození vyhlásilo pražské arcibiskupství, byla otevřena výstava Princezna a řeholnice. Této pocty se dostalo české světici v naší historii pouze jednou, v roce 1932.

Článek

V Anežském klášteře na pražském Starém městě, kde česká princezna a řeholnice strávila 50 let svého života, je od dnešního dne k vidění na 300 exponátů oslavujících její život a kult.

První část výstavy, kterou připravilo Arcibiskupství pražské společně s Národní galerií v Praze, je věnována dobovému kontextu Anežčina života. Druhá představuje výtvarné a literární památky dokládající rozmanité podoby úcty k sv. Anežce České od středověku až po 20. století. Mezi vystavovanými historickými fragmenty a uměleckými díly najdou návštěvníci i skvosty, které u nás dosud k vidění nebyly. Tedy ani na první a doposud jediné výstavě, která se konala před 80 lety.

Poprvé vystaví zlomek vřetení kůstky Anežčiny ruky

Hlavním exponátem jsou podle autorů výstavy právě prostory bývalého dvojkláštera klarisek a minoritů, který byl v době Anežčina života koncipován i jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Místo odpočinku zde nalezli jak sv. Anežka Přemyslovna, tak její bratr král Václav I. Mezi nejvýznamnější vystavované exponáty patří Ostatkový kříž Přemysla Otakara II.

Poprvé bude veřejnosti představena i nově objevená relikvie, zlomek vřetenní kůstky Anežčiny pravé ruky, uložený v rokokovém relikviáři z roku 1760, nebo dva vzácné rukopisy Milánský a Šibenický. Oba významné rukopisy vznikly v první polovině 14. století v Praze, odkud byly odvezeny v době husitských válek, aby v budoucnu posloužily jako podklady k Anežčině kanonizaci.

„Byť jde o osobnost z třináctého století, je její kult protknut i celou naší historií a to rovněž na výstavě neopomínáme. Její kanonizace v roce 1989 například symbolicky předznamenala zhroucení komunistického režimu. Výstava se však dotýká i jejích současnic, svatých princezen jako byla například sv. Klára, Alžběta Durynská a svatá Hedvika Slezská,“ doplňuje kurátor výstavy a jeden z jejích autorů Vladimír Kelnar z Arcibiskupství pražského.

K výstavě, která se uzavře 25. března roku 2012, vznikne i bohatě ilustrovaný katalog. Obdivovatelé princezny mohou navštívit výstavu každý den mimo pondělí. Dospělý zaplatí 150 Kč, děti, senioři a studenti 80 Kč.

Výstava, jež vznikla díky třem desítkám zapůjčitelů, oslavuje život dcery Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, která odmítla nabídky k sňatku od nejmocnějších mužů tehdejší Evropy i samotného císaře a místo toho v 30. letech 13. století založila špitál a klášter, do kterého později vstoupila. Následně také založila jediný český dodnes existující řád – Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám