Tante cose da veder je album se stejnojmennou písní nazpívanou osmi různými zpěváky – Petrem Hapkou, Karlem Gottem, Jaromírem Nohavicou, Katarínou Knechtovou, Jiřím Suchým, Danem Bártou, Szidi Tobias a Anetou Langerovou. Jak k realizaci tak neotřelého nápadu došlo?

Prezentovat takto skladbu z lyrikálu Kudykam je nápad jeho spoluautora Michala Horáčka. Už když jsme představení hráli, vzniklo několik jejích verzí, které na pódiu zpívaly různé osobnosti. Neukázalo se to být jako úplně šťastný nápad, protože lidé chtěli vidět Kudykama, který je provázel celým představením. My už jsme ale měli ty verze připravené a Michal navrhl, abychom z nich složili album. Vznikla tak vlastně naprosto zbytečná deska, spíš taková zábavná studie.

Podle čeho jste vybírali zpěváky?

Chtěli jsme, aby interpretace byly maximálně pestré. Věděli jsme, že se nezbavíme metra písničky, a šlo nám o to, aby temporytmus, aranže a interpretace byly pokaždé jiné. Tomu jsme přizpůsobili i výběr zpěváků.

Souhlasili se spoluprací všichni oslovení?

Všichni ne, a některé původně možná zajímavé nápady jsem v zárodku zrušil sám, protože když jsem si tu skladbu v interpretaci zamýšleného zpěváka představil, nepřipadla mi dobrá. Kdyby byli na desce všichni, o nichž jsme vážně přemýšleli, bylo by verzí čtrnáct nebo patnáct. Mrzí mě, že se nám nepodařilo domluvit s Richardem Müllerem. Měl jsem pro něho nachystanou verzi, která se mi líbila. Připravoval ale tenkrát zrovna nové album a nenašel si čas.

Kdo jeho verzi nazpíval?

Budete se divit, ale Aneta Langerová. Ta původní verze je samozřejmě trochu upravená.

Přispívali zpěváci svými nápady k aranžím skladeb?

Někteří ano. Například Jarek Nohavica si přál, aby jeho verze byla v duchu Toma Waitse. Dan Bárta zase chtěl, aby byla jazzová. Szidi Tobias jsem naznačil, že mi jde o dlouhou zpověď, což přijala a pomohla nápad rozvíjet. Nikdo ze zúčastněných nezpíval něco, co by mu bylo proti srsti.

Jak se vám jako aranžérovi skladeb spolupracovalo s Karlem Gottem?

Velice snadno. Gott je člověk, který muzice rozumí, takže se s ním dá bavit jako s partnerem. Když jsme spolu mluvili poprvé, okamžitě věděl, o co mi jde a jak bude výsledek vypadat. Musím ale říct, že si nemůžu stěžovat na nikoho z účinkujících. Všichni k té práci přistupovali velmi odpovědně.

Příští sobotu začne v Jihlavě turné, na kterém budou představeny písničky z Kudykamu. Jak bude vypadat?

Kromě titulní písně, která je součástí představení, nemá turné s deskou Tante cose da veder prakticky nic společného. Když končil Kudykam ve Státní opeře Praha, s Michalem Horáčkem jsme si říkali, že nás to mrzí. Oba jsme do toho díla investovali poměrně dost času a citu. Napadlo nás, že bychom udělali skromnější verzi bez spektakulárních pomp. Nakonec jsme se dohodli, že připravíme turné. Budou to spíš takové recitály, které představí hlavní postavy, jejich písničky a živou doprovodnou kapelu. Jinak se kompletní Kudykam ještě hraje v Janáčkově divadle v Brně.