Článek
Michael opět prokázal, že je vokálním ekvilibristou světové extratřídy s výborným hlasem a technikou. Jeho zkušený pop-jazzový zpěv nabízí spoustu kudrlinek a jemných emocí. Chyby byste hledali marně.
Obklopovala ho kapela, vokalistky a symfonický orchestr. Muzikanti však moc nesólovali, vše se podřizovalo zpěvu. Poměrně dlouhá show byla zjevně přesně naplánována včetně přestávky a na projevy spontánnosti moc nezbylo místo.
Přes všechny nesporné muzikantské kvality nakonec koncert nijak výjimečně nenadchl. Problém nebyl ve zpěvu ani v kapele, ale v repertoáru. George Michael nabídl z 95 % balady a téměř vše coververze. Buď šlo o provařené standardy (My Baby Just Cares for Me) nebo o neznámé věci, které britského zpěváka z nějakého důvodu zaujaly.
Zajímavá byla snad jeho verze Roxanne (The Police) a zaujala také vzpomínka na zesnulou Amy Winehousovou v podobě písně Love is a Loosing Game. Když si však vzpomenete, jak jí zpívala Amy, bylo to marné. Stejně tak se mu nedařilo napodobit kouzlo Niny Simone.
George Michael
Michael je elegantní, nažehlený chlapík, který nemůže vystihnout bluesové interprety, protože "pot a slzy" nemůžete předstírat, to musíte žít. V obleku za 100 tisíc si nejde hrát na bluesmana.
Ideální koncert George Michaela by si řada fandů představovala jinak (jedna z frustrovaných fanynek na zpěváka křičela: "Freedom! Freedom!"). Nakonec se dočkala. Ale nešlo jen o Freedom 90, ale taky o Faith, Jesus To A Child, Careless Whisper, Don't Let The Sun Go Down On Me, Outside, Fast Love, Too Funky, prostě hity!
George Michael se rozhodl jinak, většinu hitů vynechal a přání veřejnosti nevyslyšel. Je natolik velkou hvězdou, že si to může dovolit. Otázka je jak dlouho.