Vypadá to, že jediná písnička na desce, která má jasnou hitovou ambici, jsou Ženušky, duet s Lucií Bílou. Souhlasíte?

Jak se to vezme. Vedle písniček, které už jsme napsali a které uspěly, jsem měl přání složit takovou, jež by měla blízko k říkance. Myslím si ale, že na naší nové desce jsou i jiné, které by mohly být úspěšné. Například Biela krása nebo Sľuby.

Nový album nicméně vyhlíží jako kolekce nahraná hlavně pro kapelu, pro její radost.

Je to možné, koneckonců jsme o tři roky starší, než jsme byli v době nahrávání předešlého alba. Z mého pohledu je ideální zlatá střední cesta, tedy vydat album, za kterým si stojí kapela a které současně přijme odborná i laická veřejnost. Pokud máte pocit, že Ženušky je dobrý singl a další skladby jsou především muzikantské, pak jsme tu střední cestu našli.

Byl to záměr?

Každá písnička vznikala z čistého stolu. Desku jsme nahrávali tak, že jsme ráno na osmou odvedli děti do školky, pak jsme se vypravili do košického studia, kde jsme z nápadů dávali dohromady písničky. Byli jsme v dobré kondici, měli jsme velkou chuť do práce.

V srpnu uběhlo patnáct let od naší první zkoušky. Tenkrát jsme na kytarách neměli všechny struny, protože nám chyběly peníze, ale hudba nás naplňovala. Letos nám náš koproducent řekl, že jsme už na hudební scéně takoví malí dinosauři. Naším cílem přesto bylo být s albem spokojeni.

Jak se změnil váš entuziasmus od nahrávání prvního alba v roce 1998?

Tenkrát jsme šli do studia naštvaní, protože nám spousta věcí vadila, především politika. V následujících patnácti letech jsme ale pochopili, že politiku nezměníme a politici budou pořád stejní, bez ohledu na to, kterou stranu reprezentují. Politika nás už netrápí. Do popředí našeho zájmu vešly emoce, na kterých dnes celá naše tvorba stojí. Už nezpíváme o prvních láskách, nýbrž se věnujeme ženám a rodinám. Snažíme se být pozitivně naladění.

O čem je písnička Promile?

V podstatě všichni pijí. Každý člověk, který si dá večer k televizi pivo, je tabulkový alkoholik. Měli jsme potřebu napsat písničku o tom, že pití je sice příjemné, ale současně je to zákeřná droga, která je paradoxně povolená. V té skladbě je zkušenost s člověkem, který je nám blízký.

Jakou písničku z těch starších byste už dnes nenapsali?

Třeba Panic a panna, protože to už není naše téma. Nevznikla by ani skladba Ty a tvoja sestra, jelikož se už dnes netrápím takovými věcmi, jako jsou první sexuální zkušenosti, žárlivost a podobně. Nevznikla by asi ani skladba Dvojčatá, ve které jsme moralizovali o interrupci. Na každém albu je stopa našeho věku a je třeba je tak brát.