Jde o zvláštní, žánrově i kvalitativně nevyvážené a zmatené album, které drží pohromadě pouze jméno Lucie Bílé. Dobrá zpráva je, že nejtrapnější chvíle budete mít hned za sebou. Prvním songem je totiž nesmyslná coververze Jinak to nebude s klasickou postavičkou popu 80. let Ivetou Bartošovou, která většinou vůbec není slyšet (logicky, protože hlasově nesahá Bílé ani po kotníky) a když slyšet je, je hrozná.

O něco lépe dopadá zatěžkaná Zimní královna s Arakainem. Ať už si o skupině Arakain myslíme cokoliv, přece jen spojení s Bílou dává stokrát větší smysl než v prvním případě.
Zpěvaččiny sklony k agresivnímu křiklavému projevu se dobře uplatnily v hitu Pražákům těm je hej. Hezky se doplňují také chraptivý a hluboko posazený Janda a řezavá Bílá v prastarých Otázkách.

Příjemný pocit klasiky zanechá píseň Tam za vodou v rákosí (Matuška-Bílá), i když slyšíme, jak o mnoho starší zpěvák už místy nezvládá. Naopak do úplně jiného kontextu supermoderní klubové taneční hudby nás zavede Čo o mne vieš? s Darou Rolins, což je z pohledu dnešního mladšího posluchače asi nejméně ujetá záležitost na albu. Co říci závěrem? Snažte se, prosím, nevybuchnout smíchy u neskutečně patetické skladby Kdo jsi?, což je mluvené slovo Jiřího Bartošky + éterické vznášení se Bílé v pozadí.

Celkové hodnocení: 50 %