Hlavní obsah

Ve filmu Alice Nellis mají i ženy své dny, jsou perfektní

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Nechápu, jak mi za rok může být pětačtyřicet, když pořád ještě nevím, čím chci být, až vyrostu.“ Těmito slovy se představuje na začátku filmu Perfect Days scenáristky a režisérky Alice Nellis jeho hrdinka Erika v podání Ivany Chýlkové.

Článek

Navzdory těmto pochybám je však Erika slavná osobnost, které zdánlivě nic nechybí. Má luxusní renomovaný kadeřnický salón, je hvězdou vlastního televizního pořadu Před a po, kde vrací ženám krásu a sebevědomí, má nádherný – i když maličko chladný byt s terasou a výhledem na Prahu, má milující – i když maličko nesnesitelnou matku. Dobře vychází s bývalým manželem i s kamarády, mezi nimiž homosexuální Richard patří k nejlepším.

A my, co už jsme také slavily 44. narozeniny a viděly pár dobrých romantických komedií, víme dobře, co jí chybí. Láska a dítě. Dítě a láska. Pořadí není důležité, dokonce by možná stačila i jedna z těchto položek. Hádejte, která.

Filmový scénář napsala Alice Nellis podle divadelní hry britské autorky Liz Lochheadové, kterou sama inscenovala v roce 2003 v Divadle na zábradlí – a sedm let bylo vyprodáno.

„Těch sedm let je dlouhá doba, všechny postavy už jsou doslova tesané, a převést je teď herecky do filmového tvaru by bylo těžké,“ vysvětlila po novinářské projekci režisérka, proč všechny role přeobsadila. Jen Zuzana Bydžovská přešla z jeviště, kde hrála Eriku, na plátno. Tam ji ovšem uvidíme jako Eričinu kamarádku a bývalou švagrovou Alici.

Kotek dělal striptýz

Adaptovat hru na film vyžadovalo a zároveň nabízelo také další úpravy. „I film je sice postaven na hereckých výkonech, ale snažili jsme se víc vyjádřit obrazem a hudbou, nechtěli jsme zachytit jen situace, ale i to, co je v nich. V divadle se o všem jen mluví, tady jsme mohli mnohé z toho zahrát, a to nás bavilo,“ zavzpomínala s úsměvem režisérka, a smál se i Vojta Kotek, když vyprávěl, jak hrál milence hlavní hrdinky.

„Ivanka často žádala Alici, aby mě oblékala do košil a ne do triček, abych jí nepřipomínal jejího syna Jáchyma, já jsem zase prosil, aby Ivana stála ve společných scénách pokud možno „z kopce“, aby nebylo vidět, že jsem menší než ona,“ řekl herec, jemuž scénář předepsal mimo jiné striptýz a milostné scény se starší ženou.

„Než jsme začali točit, měl jsem z toho obavy hlavně proto, že jsme se s Ivanou předtím moc neznali. Ale nakonec to nebyl žádný problém – ten výškový rozdíl jsem cítil určitě víc než věkový,“ přiznal Kotek, který v tomto filmu překvapil i komediálním talentem.

Ondřej Sokol je heterosexuál

„Vojtova role měla být původně vážná, to až při natáčení se to nějak zvrtlo. Potřebovala jsem najít herce mladého, ale zároveň takového, abych mohla uvěřit, že s ním Erika prožije románek, a přitom bude vědět, jakou má budoucnost. Musel být jedinečný, vyzařovat něco, co nemá žádnou vazbu k věku. Vojta to splňoval a ještě přidal humor,“ pochválila ho režisérka.

A poznamenala, že ještě větší problém než Kotek měl s výškovým rozdílem Bob Klepl, který hraje Eričina bývalého manžela Viktora. „V textu byla například věta ,Erika si opře hlavu Viktorovi o prsa.‘ Tak tu jsme škrtli.“

Za nejsympatičtější postavu filmu považuje Nellis Eričina homosexuálního kamaráda Richarda. A Ondřej Sokol ho hraje tak přesvědčivě, že po projekci sám řekl: „Vím, že se teď na to všichni budou ptát, tak předem říkám, že homosexuál nejsem. Mám v životě spoustu problémů, ale s tímhle se nepotýkám.“

Část filmu se váže k představení La Putyka, kde Sokol hraje akrobatického tanečníka. „Chtěla jsem, aby Ondřej hrál herce a myslím, že tohle o jeho postavě rychle a hodně vypoví. Hledali jsme pro něj takový typ divadla, jaký máme rádi, a představení La Putyka mě nadchlo. Je mi ctí, že se spoluprací souhlasili, je to něco nového, a půjde to čím dál víc do světa,“ vyznala se z obdivu k „novému cirkusu“ režisérka.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám