Článek
Věra Chytilová původně studovala architekturu, ale ještě před dokončením se upsala filmu, kde začínala jako klapka a skriptka. Teprve pak studovala na FAMU u profesora Otakara Vávry společně s Jiřím Menzelem, Evaldem Schormem, Jaromilem Jirešem a Janem Němcem, reprezentanty nové vlny, s nimiž také v roce 1965 natočila filmový soubor pěti Hrabalových povídek Perličky na dně.
Z jejích dalších filmů je stojí za zmínku především Šašek a královna, kde vyvrcholila její spolupráce s Bolkem Polívkou, jenž se poprvé objevil v Kalamitě. Otázce ženského pohledu na svět se naposled věnovala ve snímku Pasti, pasti, pastičky. Podílela se i na několika dokumentech z cyklů Gen a Jak se žije... Obdržela řadu ocenění a uznání na domácích i zahraničních filmových festivalech.
A co by chtěla Věra Chytilová ještě ve své tvůrčí práci stihnout? "Nebaví mě něco stíhat, ale žít na plné pecky. ...Když ležet ve vaně, tak usnout. Když spát, tak tvrdě. Když číst, tak nekonečně."