Minulé album Klenot jste nahrávali v Anglii a uvedli jste, že vás to stálo 1,2 miliónu Kč. Vrátila se vám ta suma?

Nevrátila. Za deset let, co jsme šetřili do kapelního fondu, jsme měli nějaké úspory, které jsme prostě investovali do nahrávání. Bohužel jsme o ně přišli, ale zase jsme si mohli dopřát nahrání alba v Londýně. Tím se nám splnil sen.

Neudělala tato finanční ztráta v kapele zlou krev?

Šli jsme do toho s tím, že bychom byli rádi, kdybychom prodejem Klenotu vydělali na nahrávání nové desky. Přitom jsme věděli, že se do Anglie vracet nebudeme, protože jsme si to už vyzkoušeli. Měli jsme tedy menší nároky a nakonec se nám za dva roky podařilo na realizaci desky u nás vydělat. Vydáváme si ji sami a vydělali jsme si na ni také sami. Dokonce nám možná ještě něco zbude.

Detaily jsou vaše šesté studiové album. V čem jste se chtěli oproti minulým posunout?

První tři desky jsme nahráli s producenty Petrem Fialou a Petrem Slezákem, předešlá dvě alba s Dušanem Neuwerthem. Řekli jsme si, že by bylo dobré udělat s ním také tři desky, takže jsme se o Detailech bavili jako o završení druhé trilogie. Když jsme bilancovali natáčení minulých alb, řekli jsme si, že tomu novému chceme dát víc času. Nechtěli jsme podlézt pomyslnou laťku, kterou jsme si v minulosti nastavili, naopak jsme ji chtěli posunout výš. Po pěti deskách je ale každičký kousíček posunutí nahoru strašně těžký.

Jak jste na to šli?

Když jsme chystali Klenot, při jamování ve studiu jsme všechno nahrávali a z toho jsme pak vytvořili asi pětadvacet písní. Kluci z kapely mě hecovali a říkali, že stejně nenapíšu texty pro všechny. Já do toho šel a otextoval jsem všechno. Později jsem ale přišel na to, že to bylo zbytečné plýtvání energií a že je mnohem lepší se soustředit jen na texty k písničkám, které na desce budou. Tentokrát jsme nahráli asi šestnáct skladeb, pak jsme čtyři vyhodili a zbytek šel na desku. K těm jsem napsal text.

Je na albu i nějaká zbylá písnička z Klenotu?

Jedna, jmenuje se Nájemník. V některých písničkách jsou ale třeba starší nápady. První, Show pana Loba, vznikla tak, že jsem nejdřív ve sklepě našel pytel audiokazet. Byly na nich naše jamy ze zkušebny z období někdy před druhou deskou, tedy z roku 2002. K Vánocům jsem pak dostal od své ženy digitalizér kazet, který umožňuje přetáhnout nahrávky z nich do počítače. Začal jsem je poslouchat a objevil jsem mezi nimi jeden skvělý nápad, který jsem do té skladby použil. Deset let na to čekal v pytli ve sklepě, ale dočkal se. Rok předtím jsem vůbec nic nesložil. Tenhle nápad to ale naštěstí zase spustil a já začal psát.

Detaily jsou tematicky taková sídlištní deska…

Sídliště jsou kulisy, v nichž se odehrávají příběhy postav, které jsou v textech. Na Klenotu moc konkrétních hrdinů nebylo, vlastně jenom Klenot Eskortová. Na Detailech je jich mnohem víc. Jejich příběhy jsou pak lehce propojeny sídlištěm. Není to ale koncepční album.

Jde o konkrétní sídliště?

Jsou v tom zase Pardubice, v nichž žiju a které se objevovaly i v textech našich starších skladeb. Hlavní hrdina se jenom přestěhoval z centra města na sídliště, kde pozoruje věci a dění kolem. Mé texty většinou vycházejí ze skutečných událostí, které si pak přefiltruju svým pohledem. Skutečné události k psaní potřebuju, vždycky mě takříkajíc nakopnou.