Článek
V současnosti žije ve Švýcarsku a vede vlastní skupinu, se kterou přijel i do Česka ke koncertům v Praze a Ostravě. Od 80. let působí i pedagogicky a pořádá jazzové dílny a kliniky. Jednu z nich vedl i v pondělí v Praze pro studenty Konzervatoře Jaroslava Ježka.
Kolikátá je to vaše návštěva Prahy?
Čtvrtá nebo pátá. Poprvé jsem zde byl v 90. letech ještě s Triem Paradox. Pamatuji si, že mě tehdy pověřil Jan Hammer, abych se zastavil u jeho maminky. Měl jsem pak málo času na prohlídku města. To se mi nepodařilo ani nikdy potom, takže až nyní se snad dostanu na Pražský hrad, o kterém jsem tolik slyšel.
S klávesistou Hammerem a s kontrabasistou Vitoušem jste mnohokrát hrál. Jak na to vzpomínáte?
Moc rád, jsou to skvělí muzikanti a výborní lidé. Pamatuji si, že poprvé jsem je potkal v Západním Německu, kde hráli v Junior Triu v klubech. S Hammerem jsem pak odehrál kolem sedmi stovek koncertů, často mi vyprávěl o vaší zemi i jazzu u vás.
Nyní žijete ve Švýcarsku. Viděl jste se s Hammerem v posledních letech?
Dlouho ne. Pamatuji si, že jsem s ním naposledy mluvil telefonicky před lety ve Vancouveru. Přistával jsem a on mi zrovna volal.
Jak se žije americkému jazzmanovi ve Švýcarsku?
Dobře. Ve Švýcarsku sice moc nehraju, a když, pak hlavně s vojenskými kapelami, ale učím, jezdím po Evropě, natáčím desky, dokonce se mnou finský režisér Mika Kaurismäki natočil film Sonic Mirror, který měl velký úspěch na festivalech.
Co to bylo za kapelu, se kterou v něm hrajete?
To byl big band finských studentů z měst Espoo. Ale nebyli to jen Finové, bylo tam mnoho dalších Skandinávců.
Rád pracujete s mladými lidmi?
Určitě, mladé je třeba seznamovat s jazzem všude ve světě, nejen tady v Evropě či v Americe, kde to mají přece jen snadnější. Aby měli větší možnosti, tak jsem kromě bubenických dílen zavedl i výuku po internetu, při níž udílím lekce.
Dílnu pro studenty Konzervatoře Jaroslava Ježka jste vedl poprvé?
Ano, požádalo mě o to vedení školy. A jelikož jsem měl po koncertu v Německu den volný, tak jsem to rád udělal. Potěšil mě nejen zájem studentů, ale i profesorů. Vidím, že mladí jsou v dobrých rukou.
Chystáte nějakou novou desku?
Natáčím ji s vojenskou kapelou ve Velké Británii. Je to charitativní akce, tak jsem tu práci rád přijal. Nakonec, s vojenskými kapelami jsem často hrál i v USA či ve Švýcarsku, tak to není pro mě tak nové.
