Expresivní snímek Passion – Last stop Kinshasa v režii Brigitty Kramerové zavedl diváky do nevlídných míst konžské Kinshasy. Belgický choreograf Alain Platel a jeho soubor Compagnie C de la B zpracoval téma Bachových Matoušových pašijí v hudebním aranžmá Fabrizia Cassola. Biblický příběh posunul obsazením černého zpěváka a tanečníka do role Ježíše. Projekt Pitié – Soucit k bližnímu, realizovaný v Kongu, je výzvou i provokací zároveň.

Dokument Sny uprostřed Babylonu o významném choreografovi vlámsko-marockého původu Sidim Larbim Cherkaouim, který si získal renomé netradičním zpracováním zcela odlišných kultur, osvětluje divákům vznik děl, jako jsou Babel, Myth, Foi, nebo složitou spolupráci s šaolinskými mnichy v Číně na představení Sutra, prezentovaném letos Tancem Praha.

Dva snímky mapují krásná díla berlínské choreografky Sashy Waltzové. Filmový záznam barokní opery Dido a Aeneas autora Henryho Purcella představuje její tvůrčí invenci přesahující taneční svět. Skloubení výkonu operního sboru, zpěváků, hudebníků a tanečníků, bez barokních tradic a příkras, se jí dokonale povedlo po choreografické i výtvarné stránce. Waltzovou skvěle zachytila německá filmařka Brigitte Kramerová. Dialogy 09 zachycují velmi autenticky inaugurační otevření Neues Museum v Berlíně v roce 2009.

Vrcholem festivalu byla pražská premiéra filmu Pina režiséra Wima Wenderse, o němž už bylo hodně napsáno. Byl oceněn na Berlinale a promítal se i na karlovarském filmovém festivalu. Vynikající průřez celoživotním ojedinělým dílem Piny Bauschové je podtržen použitím techniky 3D, jež umožňuje zažít mohutnost, drsnost a věčný rituál Stravinského Svěcení jara v bezprostředním kontaktu s interprety.

Rafinovanost a podivné vztahy v díle Kontakthof nechala Pina Bauschová interpretovat několik věkově odlišných skupin. Geniální dílo Café Muller je tu s původním obsazením včetně autorky, Dominiqua Mercyho i Malou Airoudové. A nakonec je tu z pozdní tvorby Vollmond, inscenace, kde se opět Pina konfrontovala s mnoha přírodními živly, vodou, zemí, pískem, kameny.

Vzhledem k tomu, že byl snímek dokončen krátce po jejím úmrtí, stal se smutným Pantheonem umělkyně.