Článek
Dream Theater: A Dramatic Turn Of Events
Americká progresrocková kapela, hvězda ve svém žánru a „ukazatelka“ směru pro mnohé jiné podobně laděné formace, přichází s povedenou kolekcí písní, které znějí moderně a přitom si zachovaly hloubku poctivého rockového muzikantství. Poprvé se s pětičlennou formací coby člen představuje Mike Mangini a ukazuje se být dobrou náhradou za Mika Portnoye i patřičnou volbou pro tak skvěle seřízený instrumentální stroj, jakým Dream Theater bezesporu jsou. Album je dávkou hudební potravy pro fajnšmekry.
Warner Music/Supraphon
The Kooks: Junk Of The Heart
Písničky pro album napsali britští The Kooks, produkoval je Tony Hoffer (dělal předtím s Beckem, Air či Belle & Sebastian) a natočeno bylo ve studiích The Sound Factory v Los Angeles a Sarm Studios v Londýně. Třetí dílko zastihlo formaci s osobitým rukopisem, originální lehkostí a chytlavými riffy. Nejde u ní až tak o silnou melodickou linku, spíše hravost a nadhled, s nimiž ke skládání i interpretaci přistupuje. Je to radostná deska do prosluněného dne. Navíc ji lze bez ospalého zívání poslouchat od začátku do konce.
EMI
Wynton Marsalis & Eric Clapton: Play The Blues - Live From Jazz At Lincoln Center
Největší bílý bluesman Clapton a génius jazzové trubky Marsalis zachytili své společné vystoupení z května letošního roku při vyprodaném koncertě na legendárním místě světového jazzového dění. V několika písních se vedle nich na pódiu objevili i další hosté, mimo jiné Dan Nimmer (piano), Carlos Henriquez (baskytara), Ali Jackson (bicí), Marcus Printup (trubka), Victor Goines (klarinet), Chris Crenshaw (pozoun), Don Vappie (banjo) nebo Chris Stainton (klávesy). Na programu byly bluesové klasiky, které prý vybral Clapton. Mezi písněmi je například i jeho Layla, přičemž je jasné, že po celou dobu trvání koncertu hrají dva muži muziku, kterou milují.
Warner Music/Supraphon
Staind: Staind
Americká formace Staind prožívala své nejsilnější období na přelomu devadesátých a nultých let. Je si toho dobře vědoma, neboť podobu svého v pořadí sedmého studiového alba – nazvaného stejně jako ona sama - podřídila vzpomínkám do období rozpuku. Bylo tehdy velmi mocné, což se na kolekci samozřejmě dostatečně projevuje. Lze hovořit o spojení svobodného rockového crossoveru, moderního metalu a také názvuků blues, z něhož kapela vychází. Nepřeslechnutelné jsou i odkazy na grunge, styl patřící první polovině devadesátých let, kterému vládla (až do své „smrti“) Nirvana. Na albu Staind je deset skladeb, ty silnější jsou v jeho první polovině.
Warner Music/Supraphon
The Drums: Portamento
Skvělý stejnojmenný debut amerických The Drums se opíral o vlivy hudby padesátých až osmdesátých let. Novinka v této filozofii pokračuje, ovšem současně přináší skladby, které jsou plnější, vyzrálejší, zbavené „dětské“ naivity. Na jednu stranu je to škoda, protože právě syrovost kvarteta byla jeho silnou zbraní. Na stranu druhou je to nutný vývoj, který se postaral o to, aby se formace neprezentovala dvěma stejnými alby. Zpěvák Jonny Pierce na novince opět projevil svůj talent k psaní sladkých melodií, které ve svých pomalejších verzích nepropadají sentimentu. V textech pak nejsou žádná tabu: je v nich náboženství, transsexualita, láska, politika.
Universal Music
Ladě: Kalná
Parta sdružená okolo zpěváka a básníka Michaela Kubesy nabízí ve svých rockových šansonech zkušenosti životem otřískané duše. Písně jsou něžné i vulgární, jsou opředeny zajímavým zvukem nástroje kytaristy Petra Uviry. Ladě prezentují rockové písničkářství, ze kterého je cítit blues, alternativu, současně jsou kapelou, která žánry posunuje dál a dává jim lesk osobitosti. Jejich předností jsou živá vystoupení - ať už elektrická či akustická. Zanechávají totiž nesmírně intenzivní dojem.
Indies Scope