Ivan Fila, rodák z Prahy, v roce 1977 emigroval do Německa, kde vystudoval režii. Před svým hraným debutem Lea z roku 1996, nominovaným na Zlatý globus, natočil 15 celovečerních dokumentů.

"Po dlouhých peripetiích a šílených stavech, kdy už mnohé nasvědčovalo tomu, že Krále zlodějů nikdy nebudu moci dokončit, jsem velmi potěšen zájmem Febiofestu i publika," řekl po premiéře Ivan Fíla, který začal svůj film natáčet v září 2000.  

Naděje svitla na karlovarském festivalu

"Měli jsme téměř 50 natáčecích dnů za sebou a posledních patnáct před sebou, když se ukázalo, že finanční kalkulace byla výrazně nižší než film vyžadoval, peníze nejsou a točit už se nebude. Sestříhal jsem z natočeného materiálu hodinové torzo, které jsem pak ukazoval všude, kam jsem přijel - ve Spojených státech stejně jako na festivalu v Cannes. Reakce byly všude pozitivní, ale dost peněz na dokončení nepřinesly. Až v roce 2002 jsem na karlovarském festivalu potkal slovenského producenta Rudolfa Biermana, ten se Krále zlodějů ujal a umožnil jeho dokončení," zavzpomínal na uplynulé tři roky Fíla.

Král zlodějů vypráví příběh dvou ukrajinských dětí, desetiletého chlapce a jeho o málo starší sestry, které v chudé zapadlé ukrajinské osadě koupil bývalý cirkusový artista: slíbil pro chlapce úspěšnou kariéru v cirkuse. Poté, co propašoval obě děti do Berlína však děvče předal do nevěstince a chlapce nechal zasvětit do všech tajů zlodějny. 

Téma z milánského náměstí

"To téma jsem objevil před deseti lety v Miláně na náměstí před bankomatem.," zavzpomínal Fíla na setkání s problematikou obchodu s dětmi a jejich zneužívání pro trestnou činnost. "Všiml jsem si dětí, které tam čekaly na turisty a pak je okradly. Šel jsem za nimi, viděl jsem to. Pak jsem se náhodou seznámil s policejní prezidentkou Milána a ta mě do tohoto problému podrobně zasvětila. Ukázala mi tábory dětí z Albánie, bývalé Jugoslávie, Bulharska, Rumunska. Zdaleka ne jen rómské," vyprávěl Fila.  

"A pak jsem se - také v Itálii - setkal s dvěma dětmi, kterým se podařilo utéct. Mluvil jsem s nimi, ještě po dvou letech potřebovaly denně psychologa: tu dívku jako dvanáctiletou znásilnilo sedm chlapů za sebou, kluk - kdyby se jim nepodařilo utéct - by byl nepochybně zavražděn. A tehdy jsem si řekl, že už kvůli nim dvěma musím Krále zlodějů natočit," uzavřel.

Film nakonec vznikl v koprodukci Slovenska, Česka, Německa, Rakouska a Francie, přičemž slovenská kinematografie ho vyslala jako svého zástupce na nadcházející oscarové klání.