Alexandra Homolová (Ester Geislerová) byla dcerou z neúplné rodiny, ve škole jí to šlo, ovšem jako pohledná holčička přespříliš probouzela mužské vášně, dokonce i u svého učitele. K tomu jí popletl hlavu kamarád fotograf, jenž z ní chtěl udělat manekýnku. Jeho ovdovělá matka Ljuba Králová (Hana Maciuchová) v ní viděla dokonce budoucí herečku... Tedy do okamžiku, než Sašu jednoho dne našli doma mrtvou na gauči.

Scenárista Karel Štorkán psal detektivku podle osvědčeného vzoru. Záhada vraždy nabízí několik možných, ale falešných stop, jimiž se Bohuslav i jeho natvrdlý pomocník (Karel Zima), musí probrodit. Škoda jen, že řešení je nečekané až přespříliš.

Autoři tu přitom hrají na několik dráždivých strun. Geislerová představuje trochu předčasně dospělou a vyspělou Lolitu. Krátké sukýnky, stydlivé pohledy a odvážné věty typu: "Na ní mi nesahej, ta není jen tak pro někoho," mají navodit skrývané dusno nebezpečného pokušení. Jenže její mladí mužští protihráči jsou povětšinou příliš telecí a bohužel hloupě napsaní. Dávají najevo mužskou nabubřelost a samolibost tak křečovitě, že je za chvíli ani nelze brát jinak než jako postavy sexistického sitcomu. To naopak zamilovaný a hodný učitel Lukáš (Jan Satoranský) má dobrý moment, když doma lže manželce (Alena Procházková), ale jinak šustí papírem. Nejlépe se autorům povedla postava nešikovného a horlivého poldy.

Příběh opisuje ze života několik vypjatých a konfliktních situací, jenže režisér Milan Růžička je nedovedl dobře zinscenovat. Vždy platí a platilo, že dobrá filmová detektivka smrděla životem, ovšem tady se vše příliš teatrálně, afektovaně a hlavně ledabyle předstírá. Nic nezachrání občas rádoby drsné dialogy, chvíli to vypadá, že se ani neřeší vražda, jen si policajti a podezřelí hrají trochu divoce na slepou bábu.

Vražda kočky domácí
ČT 2004
Premiéra ČT 1, 25. ledna, 79 minut, režie Milan Růžička, scénář Karel Štorkán