Článek
"Na tomto albu jsem se chtěl ohlédnout zpět jako v zrcátku," řekl Lo britskému Guardianu. "A uviděl jsem tam nádhernou minulost. Poprvé jsem zpíval na veřejnosti v roce 1975, takže na desce je hodně nostalgie."
Jeho cesta k mezinárodní prestiži rozhodně nebyla lehká. Proslavil se až v devadesátých letech a ve své vlasti měl trochu problém s tím, že nehrál místní tradiční hudbu.
"Vždycky, když jsem natočil nové album, Senegalci přišli do studia, poslouchali a řekli: Jo, ale tahle muzika u nás nebude fungovat." Cheikh Lo na to prý tehdy odpověděl: "Možná ne tady, ale může fungovat někde jinde."
Narodil se v roce 1955 senegalským rodičům v Burkině Faso a zhruba od roku 1970 začal hrát profesionálně na bicí pro zpěváka Ouzu. V osmdesátých letech se stal studiovým hráčem v Paříži a sbíral další zkušenosti, až se dostal ke slavnému zpěvákovi Youssou N Dourovi, kterého okouzlil. V roce 1990 pak vydal první sólové album Doxandeme, syrovou výpověď o imigrantech, jehož jedinou slabinou byl nedostatek peněz na produkci.
Jeho dema znovu zaujala Youssou N Doura a v polovině devadesátých let spolu začali nahrávat v profesionálním studiu v Dakaru, kde vydali už úspěšnější desku Ne La Thiass. Po ní následovalo turné po Evropě, kladné recenze v britském nebo francouzském tisku, hudební cena Kora v JAR i koncertování v Americe společně se Salifem Keitou a Papa Wembou.
V roce 1999 přichází druhé album produkované Youssou N Dourem, obohacené např. kubánskými muzikanty a dokonce slavným Pee Wee Elisem z kapely Jamese Browna, a následují další turné a nahrávání desek Lamp Fall a Bambay Gueej.