Článek
Paul McCartney: McCartney
První McCartneyho sólová kolekce vyšla 17. dubna 1970, sedm dnů po ohlášení jeho odchodu od Beatles. Zpěvák a baskytarista ji ovšem ve svém domácím studiu a později ve slavných Abbey Road chystal již během roku 1969, kdy byl ještě oficiálním členem Beatles, byť kapela v podstatě nefungovala. Na začátku desky v jakémsi intru halasně oslavil svou manželku Lindu, kterou si vzal v devětašedesátém roce, a poté nabídl skladby, které překvapily. Nesou se v duchu folk-popu. McCartney na nich změnil svůj dosavadní autorský rukopis a až demonstrativně se odtáhl od staveb, které měly kompozice, jež předtím psal pro Beatles.
Téměř všechny hudební nástroje na desku nahrál sám a v písničkách je ve svém pěveckém výrazu roztomile rozedraný. Kouzlo jednoduché melodiky v podstatě zůstalo zachováno, McCartney nicméně dopadl z výšin na tvrdou zem tehdejší hudební scény. Reakce na nahrávku mu totiž vzápětí daly na srozuměnou, že si napříště bude muset každičký úspěch poctivě vydřít.
Universal Music
Paul McCartney: McCartney II.
Sbírka nazvaná McCartney II vyšla 16. května 1980 a je ještě neobvyklejší než v tu dobu deset let stará prvotina. Je pro ni typický vsazený zvuk syntezátoru i chuť hudebně experimentovat a v aranžích stavět emotivní plochy. Někde je to na úkor melodičnosti, ale McCartney měl v době vzniku kolekce hledačskou povahu, pročež jí svou práci cele podřídil.
Natáčel na své farmě ve Skotsku a jako první vznikla skladba Check My Machine, ohlas na to, že musel své studiové mašinky prozkoušet a opravovat. Na desce se nakonec neobjevila, ale v remasterované verzi je jedním z bonusů na druhém disku, když poprvé v téhle bonusové roli zazářila na rozšířeném vydání alba McCartney II v roce 1993. Je to kolekce, u které nikdy přesně nevíte, co vás jako posluchače potká. McCartney na ní byl absolutně svobodný, a protože nechtěl do (ve svých intencích) tak výsostně experimentálních vod „tahat“ kolegy z kapely Wings, udělal ze svých nápadů vlastní album.
Universal Music
Kaiser Chiefs: The Future Is Medieval
V pořadí čtvrté studiové album kapely z britského Leedsu se jmenuje The Future Is Medieval a zastihuje ji v poněkud nelichotivém postavení: je jako bývalý prvoligový fotbalista, který po letech nastupuje za divizní tým v boji o střed tabulky.
Na novince se pětice nejvíce přiblížila svému debutu Employment (2005). Podotkněme, že debutu úspěšnému, byť tehdy byla nová a ostrovní recenzenti takové party vysloveně milují. Návrat k vlastním hudebním kořenům dokladují robotické postpunkové písně se slušnými refrény, které zůstávají v paměti až teprve s druhým poslechem.
Pestrost kolekce vytvářejí jak dominantní basové linky v některých skladbách, tak třeba klávesové plochy v písničce Dead Or In Serious Trouble, které jako by nahrál Jon Lord v barvách Deep Purple, dále přítomnost syntetických ploch jako vystřižených z elektropopu osmdesátých let či poněkud kýčovitá akustická balada If You Will Have Me. Aktuální album je vlastně důkazem dobré diplomacie kapely. Kráčí na něm po cestě nejmenšího odporu. Nehledá nic nového, naopak vzhlíží ke své minulosti jako k základnímu stavebnímu kameni. V jeho středu je totiž i síla pro současnost.
Universal Music
The Prostitutes: One Two Three Four
Pražská formace The Prostitutes v čele s anglickým zpěvákem Adrianem T. Bellem nabízí zajímavou kolekci. Jde o záznam jejího koncertu v pražské Malostranské besedě z 8. dubna letošního roku. Nahrávka dokazuje, proč tato kapela patří k nejzajímavějším úkazům aktuální české klubové scény. Její skladby mají ostrou energii, která se odráží od syrového garážového zvuku šedesátých let a má v sobě řádnou dávku nadhledu a také melodického potenciálu. Malostranská beseda je poměrně malý klub, nicméně album působí dojmem, že záznam pro ně byl pořízen v mnohem větších prostorách. Zajímavé je, že zvukařem koncertu byl producent Dušan Neuwerth, finální mix a master alba pořídil jeho bratr Tomáš.
Championship Music
Trivium: In Waves
Americká metalová formace Trivium se ve svém ranku dostala již pořádně vysoko. Patří k nejzajímavějším „mladým“ kapelám (vznikla už ale v roce 1999) vycházejícím z thrash metalu osmdesátých let, což potvrzuje i na svém aktuálním, v pořadí pátém albu. Třináct skladeb je první studiová série, kterou Trivium nahráli s novým bubeníkem Nickem Augustem. Je v nich jiskření a mimořádná dávka tvrdosti. Po vyslechnutí kolekce se ale velmi rychle a snadno dostaví pocit, že je na ní vše urovnané a pečlivě očištěné.
Roadrunner Records