"Přitom jsme uvažovali, kde se v nové době vzala tendence idealizovat si východ a východní učení, jako by nám dávaly odpověď na existenciální otázky, které si klademe, což není pravda. Z toho vznikla výsledná podoba, kdy čínské příběhy zůstaly v pozadí a hororem je to, jak povrchně přistupujeme k orientální kultuře."

Podle Hraba však hrůzostrašný příběh nechybí: "Celé představení je postavené na omylu. Na obraze, který se objeví v čajovně, který všichni obidvují, totiž není bohyně milosrdenství, ale démon, který zkoumá lidské vášně. To vytváří dramatický konflikt."

Z příběhu je patrná snaha zachovat si nadhled, přesto však nejde o dílo bez poselství:  "Ve světě, kde jsou kultury přímo konfrontovány, kdy v Praze žijí Vietnamci a Číňani, si s nimi nemůžeme takto zahrávat. Je nebezpečné  podlehnout iluzi pseudoduchovna a snadných řešení, která neexistují.

Stylově navazuje je novinka na Tázání. Opět nejde o žánrově čisté dílo. "Prolínají se tam prvky činohry, pohybového divadla i opery, a to jak evropské tak i čínské, neboť se na scéně objeví i zpěvačka  Feng-Jün Song." říká ředitel

Hrab současně upozorňuje, že představení, jehož scenáristou je Jan Alesondra, režisérkou je Jana Svobodová a pro které hudbu sahající od romantických skladeb až po duchovní disco složil Michal Nejtek, není zařaditelné do běžných kategorií: "Nejde o interpretační divadlo, text je jen jedním z prvků sdělení, který je rovnocenný hudbě i zvukovému a světelnému designu. A každý z účinkujících si k tématu musel najít vlastní přístup."