Co musí mít dobrý hudební fotograf?

Netroufám si zobecňovat, ale v mém případě je nejpodstatnější fotit jen takové interprety, co mě doopravdy zajímají. Párkrát jsem zkoušel zachycovat i kapely, co se mi nelíbily, ale ty fotky mi pak připadaly hrozně špatné. Neodvážil jsem se je nikde uveřejnit. Kromě samotného zápalu pro věc jsou ovšem podstatné také dobrý postřeh a pak samozřejmě kvalitní technika, bez níž se na koncertě neobejdete.

Výstava má název Photopass, což je označení pro propustku, která na koncertě opravňuje k focení. Už jste se na nějaké vystoupení nedostal?

Na spoustu! Odmítnout fotografa je právo pořadatelů. Někteří hudebníci o fotografování nestojí, jiní zas mají své fotografy předem vybrané. Nikdy jsem se třeba nedostal na český koncert Boba Dylana. Pohořel jsem i s Erikem Claptonem. Na podobná vystoupení nemá smysl o photopass žádat.

Na druhou stranu jste měl možnost zachytit v akci Carlose Santanu, Bobbyho McFerrina, Franka Zappu nebo kapely Rolling Stones a Talking Heads. To taky nejsou zrovna neznámá jména.

Na všechny z nich rád vzpomínám. S McFerrinem jsem strávil dva dny, měl jsem možnost poklábosit i se Santanou. Zappu jsem potkal v roce 1990, kdy do Československa přijel na první koncert. Pro nás byl symbolem revolty a lidé ho milovali. Sám byl překvapený a nadšený, že jsou jeho písničky u nás tak slavné. Zpočátku si myslel, že ho zná jen pár nadšenců. Celou dobu sršel energií a přitom už v té době nebyl jeho zdravotní stav nejlepší.

Dokážete i po čtvrt století intenzívního focení nacházet pro své snímky stále nové podněty?

Každý koncert má specifickou atmosféru, každá fotka je jiná. Díky své práci se navíc stále seznamuji s novými výbornými kapelami. V tomto ohledu je pro Česko zásadní třeba nadcházející festival Colours of Ostrava. Ředitelka Zlata Holušová a její tým při výběru kapel skoro nešlápnou vedle. Diváci se jim za tu píli a svědomitost pak patřičně odvděčí, festival bývá narvaný.

Čtrnáct let jste pracoval také v hudebním vydavatelství. Jak vnímáte český vkus?

Vkus je tvořený prostředím, ve kterém se pohybujete. I proto je důležité, jaká rádia nebo festivaly v Česku máme. Dnes už ovšem nejsme závislí jen na rádiích, objevování nových interpretů se díky internetu značně zjednodušilo. Na druhou stranu vede bezmyšlenkovité stahování hudby k devalvaci náročné práce, kterou musí odvést celý tým lidí.

Východisko vidím v tom, aby fanoušci systematicky podporovali svoje oblíbence a mysleli na to, že s každým dalším bezplatným stáhnutím z internetu klesá pravděpodobnost na vydání nové desky. Kapela už na ni totiž nemusí mít peníze.