Široce pojatá retrospektiva s názvem Maremágnum zahrnuje tvorbu z let 1973 až 2005 a zachycuje tak mimo jiné umělcův osobitý pohled na občanské nepokoje nebo panoramata měst. Nechybí ani osobité portréty slavných osobností, mezi kterými návštěvníci rozpoznají třeba Salvadora Dalího, Penelope Cruzovou nebo Palomu Picassovou.

„Je třeba zachytit krásu, půvab. Nemám na mysli fyzickou stránku, protože talent je také krása a i ty nejjednodušší věci mohou být atraktivní. Krása je obsažena všude a jediné, co se mění, je její množství,“ cituje v propagačních materiálech k výstavě Socíase institut Cervantes. Umělec o sobě rád tvrdí, že s fotoaparátem vlastně neumí zacházet a jeho nejspolehlivějším expozimetrem je vlastní ruka.

Této u profesionála těžko uvěřitelné historce nahrává i to, jak se k fotografii vlastně dostal. V sedmdesátých letech se zapojil do korespondenčního kurzu, který se mu náhodou dostal do ruky. „Koupil jsem si fotoaparát, začal jsem fotit a byl jsem zvědavý, co z toho bude,“ popisuje lakonicky. Pro bývalého pouličního flákače z toho byla nová živnost a spolupráce s prestižními časopisy.

Přesto u žádného nezakotvil po dobu delší než dva roky. V současnosti Socías trochu ustoupil od zachycování společenského dění a věnuje se portrétům v netypických lokacích. „Někteří lidé z ničeho dosáhnou maxima, i když mají k dispozici jen málo prostředků ve svůj prospěch a musí se vypořádávat s nejednou překážkou. Jsou to jednoduše osobnosti a Jordi Socías je jedním z nich,“ charakterizuje umělce španělský novinář Ángel S. Harquindey.