Tato jednačtyřicet let existující metalová legenda z Birminghamu je údajně na svém posledním turné. Přivezla tedy reprezentativní průřez tvorbou, který dal vzpomenout jak na písničku Never Satisfied z vůbec prvního alba Rocka Rolla (1974), tak prostřednictvím Dawn Of Creation nebo Prophecy připomněl zatím poslední kolekci Nostradamus (2008).

Judas Priest

Judas Priest

FOTO: Milan Malíček, Právo

Kvinteto se na The Epitaph Tour nachází v životní formě. Jakmile vstoupilo na scénu, zaplavilo halu vřískotem svého kytarového dvojzápřahu (Glennu Tiptonovi dnes znamenitě sekunduje talentovaný Richie Faulkner), nekompromisně hutnou rytmikou a především neomylným vokálem Roba Halforda, jenž během večera hravě zvládl všechna metalová klišé, která tento styl skýtá a k Judas Priest prostě patří.

Judas Priest

Judas Priest

FOTO: Milan Malíček, Právo

K bravurnímu provedení jednadvaceti skladeb přispěla i dobrá vizuální show, jež na plátně připomínala třeba motivy z obalů alb, rozzářená laserová show nad hlavami diváků a pyrotechnické efekty dotvářející historicky důvěrné metalové prostředí. Judas Priest byli skutečně výteční.

Judas Priest

FOTO: Milan Malíček, Právo

Bez hlasu

Whitesnake, čtyřiatřicet let existující zástupce druhé vlny britského hardrocku, ovšem jako první formace večera zklamali. Ne tolik jako celek, nýbrž především v osobě zpěváka Davida Coverdala. Na devětapadesátileté bývalé vokální hvězdě se čas podepsal velmi zásadně, zejména – bohužel - na jejím pracovním nástroji, tedy hlase.
Coverdale nezazpíval dobře v podstatě nic, navíc mu chyběla jakákoli základní jistota ve středních polohách, takže jeho výkon připomínal spíše krákorání, které občas oživilo povedené zakvílení – manýra tehdejší doby.

Bylo na kapele, aby koncert zachránila. Hrála proto jako o život, čas „zabíjela“ nekonečnými a poněkud otravnými sóly jednotlivých muzikantů a zejména kytaristé se zasloužili o to, aby refrény měly dobré vokální party a původní verze skladeb alespoň trochu připomínaly.

Naštěstí Whitesnake večer před vyprodanou halou zahajovali. Lze tedy konstatovat, že i v úterý večer v O2 Areně platilo ono okřídlené „konec dobrý, všechno dobré“.

Celkové hodnocení: 70%