Nepřevratná knížka, ale vzácně povzbudivá obyčejnou láskou k lidem a kraji, v němž - řečeno s Vítem - Bůh s námi žertuje.

Libor Slíva: Sentence XLII

Ten vlak, co mi ujel,

byl poslední,

pod který jsem

chtěl skočit.

Vít Slíva: Hospodo!

Kostelní hrana a hřbitovní muzika:

stiskly mu hruď - a nepovolí.

Hospodo, nalej! zadupou stoly.

Hospodo, sladkou! Sirotek naříká!

Ať je mu trochu líp!

Sedne a neslyší z průjezdu: - Dala mi!

Neslyší: - Kurva, chceš do tlamy?!

Ani z kuchyně vtip.

Sladká se rozléhá jako zvon.

Hospodo, hořkou! Synek má hoře.

Ať vytroubí celý bombardón!

Sedí a v záchodku chlap ženskou oře.

Sedí a k chlípnému klipu

zpívá svůj falešný bas.

Dříve než noc stačí zatáhnout pípu,

zaškrtí se mu hlas.

Bratři Slívové: Z Hradce na Hradec, Weles, 2003 100 stran, cena neuvedena