Hlavní obsah

Jeff Beck Novinkám exkluzivně prozradil, co bude hrát v Praze

Novinky, Alex Švamberk

Ve čtvrtek vystupuje v Praze legendární kytarista Jeff Beck, který se proslavil už na konci šedesátých let, když Yardbirds nahradil Erica Claptona. Objevil se i v Antonioniho Zvětšenině Na rozdíl od jiných kytaristů Beck neustále měnil styly, v polovině sedmdesátých let se úspěšně zaměřil na jazzrock a předjal nástup čarostřelců typu Satrianiho. Po příjezdu do Prahy poskytl Novinkám rozhovor.

Článek

Jak jste vybíral písně na koncert, když jste během celé své kariéry hodněkrát měnil styly?

Musel jsem myslet na staré fanoušky, kteří chtějí slyšet staré věci, a tak jsem musel vytvořit seznam, kde není mnoho skladeb z nového alba. Některé z nich se ani snadno nehrají bez orchestru, byly vytvořené ve studiu. Bude devadesátiminutová směs, kdy se vrátíme až do sedmdesátých let.

Z té doby pocházejí jedny z vašich nejúspěšnějších desek Blow By Blow a Wired, kde hrál Jan Hammer.

Z těch zahrajeme tři nebo čtyři skladby.

Co vás vedlo k prudké změně stylu na těchto dvou albech, kdy jste se přiklonil k instrumentálnímu jazzrocku?

To bylo tím, že jsem byl obklopen hráči, jako byl Jan Hammer z Mahavishnu Orchestra. Nebo John McLaughlin. To byla hudba, které mě pomohla překonat těžké doby v sedmdesátých letech, od roku 1974 až do roku 1979.

Jaké bylo hrát s Janem Hammerem?

Úžasné. Bylo to, jako když vás někdo neustále kope do zadku. Myslím v tom dobrém slova smyslu.

Co pro vás znamenalo použít orchestr na albu Emotion and Commotion?

Nessun Dorma nemůžete udělat bez orchestru, aspoň bez malého. A je fascinující slyšet kytaru zarámovanou orchestrem, jak to měl rád George Maritin. Je povznášející slyšet bohatý zvuk, jaký má právě jen orchestr, mohou ho vytvořit jen živí hráči a ne syntezátory.

Jak jste vybíral písně na posední album?

Bylo to docela ošidné, název desky mě dostal trochu do potíží. Jak postavit vedle sobě hloubku Elegie pro Dunkirka a takové I Put Spell On You. Ale lidé si z toho nakonec nice nedělali, neotloukli mi to o hlavu, i když to bylo velmi obtížné. Kdybychom odložili více materiálu, tak bychom desku nikdy neudělali, všechno by skončilo v pytli s odpadem.

Jste jeden z mála bluesových kytaristů, který nezůstal věrný žánru. Čím to?

Ale nejsem sám, třeba Eric Clapton napsal krásné balady a přidal do repertoáru skladby, které byste u něj nečekali. Hodně kytaristů si však vybralo svou cestu a chtějí se jí držet, jsou věrní blues, ale to není můj způsob. Nejsem až tak spojen s tradičním chicagským blues, i když všechno co dělám v sobě má bluesový feeling, ohnuté tóny, vše he ovlivněné raným blues.

No u alba Kate Bush Red Shoes, jsem ten pocit neměl.

No to pochází z Bulharska, ale tam, kde najdeme strádající a trpící lidi, se vždycky objevuje silná hudba.

Je zvláštní, že se necítíte až tak spojen s elektrickým blues, když jste v Yardbirds nahradil Erika Claptona.

Oni nechtěli dalšího Erika, chtěli hrát odvážněji, posunout dál hranice popu a to jsem udělal, přinesl jsem ne jejich desky divoké riffy a zvuky, které jim Eric neposkytl a ani to udělat nechtěl. Já jsem ani neměl zájem stát se bluesovým kytaristou, jen jsem poslouchal Freedyho Kinga a Buddyho Guye a byl jsem fanoušek Muddyho Waterse, měl jsem všechny jeho vzácné singly.

Co vás při vašem záběru inspirovalo?

Poslouchal jsem hrozně moc hudby a měl jsem schopnost si v každé najít něco, s čím jsem rezonoval. Nechtěl jsem být lapen jen jedním hudebním pojetím. Ale nevím, jestli je to ta odpověď, kterou hledáte.

Čím to, že jste se stal hudebníkem?

Nemohl jsem dělat nic jiného, zkoušel jsem několik prací, ale bylo to jen trápení. Každou minutu, kdy jsem se nehrál na kytaru, jsem trpěl. A když jsem se vrátil domů, tak jsem byl tak unavený, že jsem nemohl hrát. Namohl jsem být v běžném zaměstnání, ale se věnujete něčemu v čem excelujete, jako je třeba hra na kytaru, můžete to dělat každý den.

Tak jsem si řekl, že mohu dělat jen jedno nebo druhé. Jinak jsem byl ale neúspěšný. Neuspěl jsem ve škole, ano nakonec jsem ji dodělala, ale nic z toho co jsem se neučil, jsem nebyl schopný dělat. Veškerá inspirace přišla zevnitř, jen slyšet všechnu tu hudbu, co jsem slyšel, by byla práce na plný úvazek. Všechny ty desky a kytaristy. Kamkoli jsem šel, tak jsem tam slyšel elektrické kytaru. Ani nevím, jak se to stalo, byl jsem tím přitahován.

Chystáte novou desku?

Ano, problém je, že mám prázdniny, protože jsem už dva roky na turné. Vypadá to ale tak, že v srpnu už nebudu další prázdniny, že budu v práci.

Berete skládání jako práci? Pro někoho by to byla zábava.

Jo to by byla, když se ale něčím živíte, musíte jet, tam kam vás pošlou a pak si chce na chvíli jen sednout. Ono to není jako se sebrat a jít do města. A musíte tomu podřizovat své plány

Máte už o nové desce nějaké představy?

Mám už představu, ale tu vám neprozradím, jen vám mohu říci, že tam budou odlišné rytmy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám