Deset písní, které napsal Reed, bylo nahráno ve studiích Metalliky severně od kalifornského San Francisca. Deska ještě nemá název a stylově se prý má pohybovat mezi avantgardním rockem sedmdesátých let a klasickým metalem let osmdesátých.

"Je to svazek z nebes," neskrýval Reed nadšení ze spolupráce s metalovou legendou ve svém prvním interview na toto téma. "Věděl jsem to od prvního dne: toto je dokonalost přímo přede mnou."

"Nemyslím, že jsme se někdy cítili tak svobodní," tvrdí bubeník Lars Ulrich. "Není nic, co by bylo pro nás za nějakou hranicí. Neříkáme si, ó co se stane, když se vydáme tímhle směrem."

Spřátelili se v roce 2009

Reed a Metallica spolu hráli poprvé v roce 2009 na koncertě k výročí Rock and Roll Hall of Fame v New Yorku.

"Od té doby víme, že jsme pro sebe stvořeni," říká Reed. Původně chtěli natočit album jeho málo známých starých písní, ale to se změnilo, když Reed přišel s novějším materiálem.

Nabídl Metallice písně, které napsal pro divadelní představení Lulu, které právě běží v Berlíně v režii Roberta Wilsona.

"Lars a já jsme si to poslechli a říkali jsme si, tohle je teda hodně odlišné. Ze začátku to bylo děsivé, protože ta hudba je tak otevřená, ale pak jsem si řekl, že se s tím můžeme dát jakýmkoliv směrem," uvedl James Hetfield z Metalliky.

Výsledek je prý nepředvídatelný. První skladba začíná jako monotónní hučení, pak přijde drtivý pochodový rytmus a přechází do speed-metalu. Celé to trvá přes sedm minut. "Necítíme se jako jeho doprovodná skupina, cítíme se jako jiná skupina, v situaci, v níž jsme nikdy nebyli," shrnul své pocity Kirk Hammett.

Datum vydání ani titul alba ještě není znám.