"Každý rok říkám, že máme nejlepší kolekci, ale tentokrát se podařilo získat skutečnou špičku," řekl Právu Jiří Králík. "Bylo to i dílo náhody, některé filmy jsme dostali na poslední chvíli, ale faktem je, že už jsme si u majitelů práv vydobyli značné renomé. Nemáme tedy problém, že by nás někdo odmítl nebo nasadil cenu nad naše možnosti. Jediný dosud nedosažený cíl je Mechanický pomeranč a doufám, že i ten se podaří vbrzku získat.

Domácí tvorba je zastoupena filmem Juraje Herze z roku 1968 Spalovač mrtvol, brilantní filmovou adaptací psychologického hororu Ladislava Fukse s vynikajícím Rudolfem Hrušínským v hlavní roli spořádaného občana, zaměstnance krematoria, který si v době nacistické okupace buduje obludnou a morbidní kariéru.

Bergman, Scorsese a Curtiz

V mistrovském díle Fanny a Alexandr, oceněném Oscarem za nejlepší zahraniční film v roce 1983, Ingmar Bergman odsunul do pozadí existenciální problémy, jimiž se zabýval ve svých předchozích filmech a natočil tříhodinovou rodinnou ságu, v níž vítězí láska a dobro. Děj je nahlížen očima desetiletého Alexandra a odehrává se na rodinné oslavě, kde se všichni radují ze života.

K filmovému vzdělání patří Casablanca z roku 1942, která dodnes dokáže diváky strhnout jako málokterý jiný film. Odehrává se za 2. světové války v marockém městě Casablanca, kde se bar Američana Rickyho stal útočištěm evropských uprchlíků před nacismem. Dá se tu pít, hrát, ale také získat falešný pas. K vyznění filmu přispěly herecké výkony Humphreyho Bogarta a Ingrid Bergmanové v hlavních rolích.

Zuřící býk, to je skvělé spojení režiséra Martina Scorseseho a Roberta De Nira z roku 1980. Film vznikl podle stejnojmenné životopisné knihy o legendárním boxerovi Jakeu LaMottovi, na níž se vysloužilý sportovec podílel ještě se dvěma spoluautory. Zuřící býk patří ke špičkám světové kinematografie přelomu 70. a 80. let, získal dva Oscary za herecký výkon Roberta De Nira a za střih.

Končit se rozhodně nebude

Projekt 100 by měl vlastně letos skončit. Původně byl plánován na pět let s tím, že dvakrát do roka uvede po deseti filmech.

"Hned první ročník mě však překvapil zájmem, který projevilo dvaadvacet kin," říká Králík. "Program jsme tehdy sice dávali horko těžko dohromady, ale výsledky byly tak dobré, že jsme nakonec cyklus rozložili na deset let. Letos byl plánovaný počet 100 celovečerních filmů dokonce o jeden překročen. Ale zájem 140 kin je tak ohromující a zavazující, že ani nesmíme přemýšlet, že bychom to udělali."

"Na podzim chystáme deset a půltý ročník, který uvede nejlepších deset evropských filmů z uplynulých deseti let a pak budeme pokračovat dál ve stejném organizačním stylu. Chceme se ale ještě víc soustředit na filmovou klasiku, abychom zároveň co nejvíc pomohli projektu Škola a film," uzavírá Králík.