Česká televize ho pozvala na projekci seriálu pro novináře. "Diskutujeme spolu v Brně už víc než dva roky," objasnil jeho přítomnost dramaturg Josef Souchop z brněnského studia, kde seriál vznikl.

Pavel Krása požádal novináře, aby v souvislosti se seriálem nepoužívali termín PTP. "Jsme citliví na to, aby se veřejnost bavila na úkor komunistických pracovních lágrů a také tím, co není pravda. Miloslav Švandrlík totiž u PTP nikdy nebyl," řekl.

Autor Černých baronů se s kritikou z jejich strany nesetkává poprvé, podobné hlasy se objevily už na počátku devadesátých let, kdy režisér Zdeněk Sirový natočil film Černí baroni. "Nemám se za co omlouvat. Proč? Nastoupil jsem k pracovním jednotkám v roce 1953, byl jsem tam šestadvacet měsíců, nosil jsem černé výložky a režim tam byl podobný, ovšem už asi ne tak krutý jako po osmačtyřicátém," řekl Právu a vysvětlil, že technické prapory, do kterých narukoval, byly logickým pokračováním pomocných technických praporů, které vnikly po převratu v roce 1948.

Režisér Juraj Herz dokonce pozval zástupce svazu PTP domů a promítl jim tři díly ze svého seriálu. "Atmosféru armády padesátých let jsem poznal osobně a v místě, kde jsem sloužil, jsem zažil horší věci než jako desetiletý kluk v koncentračním táboře. Ale to neznamená, že se na tu dobu nemůžeme dívat s humorem, třeba bude černý. Náš film začíná v roce, kdy pan Švandrlík nastoupil na vojnu, takže nepopisuje nic, co by osobně nepoznal. Je to humorista. A když na to přijde, může psát i o husitských válkách, přestože tehdy ještě nežil," reagoval na vystoupení Pavla Krásy.

Tvůrci seriálu zdůrazňují, že komediálním seriálem rozhodně nechtěli zlehčit žádný tragický osud. "Pohybujeme se na citlivé hranici zábavy a znevážení. My jsme přesvědčeni, že k němu nedošlo, ale ať to posoudí sami diváci," dodal mluvčí ČT Martin Švehla.