Hlavní obsah

Ve sportovní O2 areně „hrál“ Mahler – a skvěle

Právo, Vladimír Říha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Davy směřující ve středu večer do sportovní (a rockové) O2 areny oblečením a slavnostní náladou naznačovaly, že se tentokrát v mekce hokeje nebude hrát žádný „match“, ale koncert festivalu Pražské jaro.

Článek

Ke stoletému výročí úmrtí skladatele Gustava Mahlera festival připravil uvedení jeho mohutné „Symfonie tisíců“ neboli Osmé symfonie Es dur jako megakoncert pro čtyři tisíce posluchačů a téměř 500 účinkujících. Spojené síly českých a německých hudebníků tvořily hlavně dva orchestry – Česká filharmonie a NDR Sinfonieorchester Hamburg – se čtyřmi smíšenými a dvěma chlapeckými sbory a osmi sólisty. Nebylo to sice oněch legendárních 1005 účinkujících ze světové premiéry v roce 1910 v Mnichově, ale na české poměry určitě rekordní číslo.

Hala jako U rampa

„Ukočírovat“ umělecky tak rozsáhlý ansámbl měl na starosti zkušený německý dirigent Christoph Eschenbach, technicky pak tým českých a německých zvukařů. Hala byla upravena do podoby U rampy, hrálo se na delší straně, (orchestr a sóla na vyvýšeném podiu, sbory na balkoně nad nimi). Publikum sedělo v dalších třech stranách.

Ještě před začátkem byli posluchači uvedeni do mahlerovské atmosféry promítnutím amerického dokumentu o Mahlerovi a poté již zazněly obě části rozsáhlého díla, které autor pojal jako poselství lásky k manželce Almě a k lidstvu vůbec – a je více než symfonií velkolepou kantátou.

Více než první kratší část, založená textově na svatodušním hymnu, vyzněla druhá delší část vycházející textově z Goethova Fausta. Dirigent nasadil vzhledem k prostoru pomalejší tempa a vytáhl nádherně některé tišší plochy.

Kralovaly ženy

Mezi sólisty kralovaly ženy – sopranistky Erin Wallová, Michaela Kauneová, altistky Petra Langová a Japonka Mihoko Fujimura, méně výraznější byli muži Nikolai Schukoff (tenor), Michael Nagy (baryton) a John Relyea (bas).

V krátké árii na závěr zazářila Simona Houda Šaturová. Výborné byly zejména sborové části, orchestrální trochu trpěly ne všude kvalitním zvukovým přenosem. Vizuálně pomohla dvě plátna po stranách s detaily, bohužel kameramani nesnímali vždy to důležité.

Hodinu a půl trvající koncert byl ale skvělým uctěním výročí skladatele a díky přenosu si ho vyslechli posluchači doma i v zahraničí. Zopakován bude v Hamburku a v Hannoveru.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám