Když nepočítáme vánoční CD Koleda, které nebylo vaší stoprocentně autorskou deskou, uplynulo od posledního Andělem ověnčeného řadového alba Poplór šest let. Bylo to proto, že jste byl zavalen jinou prací, nebo trvalo delší dobu, než přišla nová inspirace?

Už delší dobu jsem věděl, že se k tématu, které jsem poprvé zpracoval na mém starším albu Hodovnice, ještě jednou vrátím.  Materiál na album Godula jsem střádal dlouhou dobu. Jeho ideu a některé nápěvy jsem nosil v hlavě šest až sedm let. Mezitím jsem ale pomáhal na svět dalším deskám, produkoval jsem například nejnovější album metalové kapely Silent Stream of Godless Elegy. Původně jsem si myslel, že všechno zvládnu udělat zároveň, ale prostě to tak rychle nešlo.

Skladby na albu Godula vycházejí z inspirace beskydským vrcholem, který nese tento název. Lze nahrávku považovat za koncepční album?

Ano, deska zpracovává pověsti a pohádky a mýty kolem hory Goduly. V jednom případě jde o skutečný a historicky doložený příběh. Všechny písničky se svým způsobem točí kolem té hory, takže Godulu lze označit za koncepční album.

Na albu s vámi textově spolupracoval básník Bogdan Trojak. Jak jste se k sobě dostali?

Bogdan je skvělý básník a textař, což prokázal už při spolupráci s Lenkou Dusilovou. Když jsem se s ním setkal před dvěma lety, zrovna pracoval na překladech pohádek a pověstí Těšínského Slezska z češtiny do polštiny a naopak. Součástí těch překladů byly i pověsti, které se týkají přímo Goduly. A tak mne napadlo, že by nebylo marné s Bogdanem spojit síly.  On s tím souhlasil a napsal na desku čtyři krásné texty.

Na albu Godula nelze přeslechnout vlivy rockové i metalové hudby, Lze říct, že vaši tvorbu ovlivnila spolupráce s doom-metalovými kapelami, kterým jste produkoval několik alb?

Je to tak. Spolupráce s metalisty byla pro mne velmi inspirativní. A já jsem se tomu nebránil.

Vaše spolupráce s kapelou Silent Stream of Godless Elegy trvá už delší dobu...

Ano. Oslovili mne někdy v době, kdy jsem vydal desku Hodovnice, která je jakousi starší sestrou Goduly. Požádali mne o pomoc s aranžemi, ale ta spolupráce nakonec vykrystalizovala i v producentskou formu. Prvním výsledkem bylo album Relic Dances, na kterém je slyšet výrazné prolínání moravské hudby s jejich pojetím metalu. Takže lze říct, že já jsem ovlivnil je a oni zase ovlivnili mne.

Vámi zmíněná deska Relic Dances nakonec získala cenu Anděl v kategorii hard and heavy, stejně jako později vaše předchozí řadové album Poplór. Je to pro vás nějakým způsobem zavazující?

To bych neřekl, ale, ale určitě si těchto ocenění vážím. Na rozdíl od kolegů, kteří těmito cenami pohrdají, mne zajímá, když se hudební kritikové, kteří v té naší kategorii rozhodují, shodnou, že ta moje deska není zas tak špatná. Beru to jako kvalitní informaci.

Nyní žijete v Brně. Netáhne vás to zpátky do Beskyd, kde jste vyrostl?

Já jsem v Brně vystudoval, pak jsem tady měl nějakou práci a pořídil jsem si zde bydlení. Ale je pravda, že mne to pořád táhne na sever a pomalu přesvědčuji rodinu, že se tam znovu přestěhujeme. Brno mám rád, ale duší jsem přece jenom seveřan a pořád mi to nedá pokoj.

V současné době spolupracujete na novém televizním seriálu Návraty k divočině. O co přesně jde?

Bude to nový dokumentární cyklus, který mapuje třináct národních parků v České republice a na Slovensku. Původně to měl natáčet Dan Bárta, ale kvůli pracovnímu zaneprázdnění od toho musel odstoupit. A tak nakonec oslovili mne. Měl jsem takový nápad, že bych mohl vždycky vyhmátnout jednu písničku z daného regionu a tou každý díl uvést. Takže dramaturg Jaromír Šlosar sbírá informace o národních parcích, já mu pomáhám s muzikou a v každém dílu seriálu zazní jedna písnička z daného kraje.

To zní docela zajímavě. Nestálo by za to vydat ty písně jako samostatné album?

Produkční mi nabídl, že bych k tomu seriálu mohl napsat knížku. Na to se ale necítím, ale řekl jsem si, že jestli někdo tu knížku napíše, a tím myslím dramaturga, mohl bych natočit cédéčko s třinácti písněmi z různých regionů, které by mohlo ke knize přikládat. Jste první, komu to říkám. Ještě jsem o tom nemluvil ani s Indies, na které jsem myslel, že by to mohli vydat ve spolupráci Českou televizí. Je to ale zatím jen takový první nápad. Uvidíme, jakou bude mít budoucnost.