Článek
GASK ovšem přitahuje pozornost i s novým vedením. Současná ředitelka Jana Šorfová čelí kritice šesti klíčových zaměstnanců, kteří v pondělí podali výpovědi. Učinili tak na protest, neboť Šorfová dosud adekvátně nevysvětlila svoji plagiátorskou kauzu.
Kurátorům se rovněž nelíbí přístup Středočeského kraje jako zřizovatele galerie, a tedy nadřízeného Šorfové, který celou věc zdržuje ve stylu „zamést vše pod koberec“. Vedení kraje se ústy své mluvčí hájí tím, že čeká na výsledek odborného posudku.
Taktika mrtvého psa
Podle posledních informací, které Právu Šorfová poskytla, již za některé zaměstnance náhradu má, případně ji intenzivně hledá: „Na pozici šéfkurátorky bych ráda viděla Noemi Smolik.“ Z toho vyplývá, že nehodlá z celé kauzy osobně vyvodit jakoukoli odpovědnost – ostatně již dříve uvedla, že vše závisí na rozhodnutí kraje.
Ať už typicky česká příhoda skončí jakkoli, jedno je evidentní – pokud vás při nekalé činnosti nechytí a nenatočí na kameru, je třeba zvolit taktiku mrtvého psa. Jak se říká: já nic, já muzikant!
Možná by si někteří mohli vzít příklad z těch, kteří podobně nedávno pochybili, ale zachovali se čestně – například šéf Alšovy jihočeské galerie Lubomír Bednář, děkan Ekonomickosprávní fakulty MU Martin Svoboda anebo německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Zatloukání není příliš důstojná strategie.
