Na přemlouvání přátel dal dohromady soubor studií Světla a stíny husitství (Nakladatelství Lidové noviny, 481 stran, 399 Kč), Robert Novotný a Petr Šámal pak s kolektivem jeho žáků i kolegů nabídli sborník Zrození mýtu, Dva životy husitské epochy (Paseka, 503 stran, 490 Kč).

Dogmata a klišé

Zrození husitského mýtu se měla jmenovat Čornejova první populární kniha Tajemství českých kronik z roku 1987, v níž komentoval dobová svědectví. Prodalo se jí sedmnáct tisíc výtisků. Po letech prezentace husitské revoluce jako „třídního sporu“ se objevil mladý vědec zapálený pro téma, ovšem odmítající všechna dogmata a klišé.

Už tehdy se musel vyrovnat s předbělohorským obdobím vnímajícím Husa jako světce a Jana Žižku jako vrátného u nebeské brány. A musel pochopit, proč v podání Františka Palackého vyvolalo husitství takovou odezvu v české obrozenecké společnosti.

Po roce 1860 totiž začali lidé spatřovat v bojovnících pod praporem Jana Husa až legendární představu o sobě samých. Náboženské války, česko-německá rivalita i snaha o mocenské prosazení šlechty, včetně nižší, a městského živlu na úkor moci katolické církve a panovníka, tedy centra, to vše vyvolávalo aktualizované pocity sounáležitosti.

Husitství jako symbol

Jak ale Čornej zdůrazňuje, nešlo o poznání doby 15. století, ale o přijetí husitství jako symbolu, jako nositele nadčasového poselství. Především z dobových zdrojů mu bylo jasné, že by husitský program nedosáhl takových úspěchů, kdyby nerezonoval v širokých vrstvách obyvatelstva a nevyjadřoval jejich pocity a názory.

Goethovo pojetí pravdy a básně v uměleckém díle se projevuje při Čornejových komentářích filmové husitské trilogie spisovatele, scenáristy M. V. Kratochvíla a režiséra Otakara Vávry.

V jeho podání řada historických postav jako Jan Želivský, Jeroným Pražský, Oldřich z Rožmberka, Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš z Husi, Petr Chelčický a mnozí další utrakvisté i katolíci získala moderní portréty. Milovníci historie se mohou těšit na Čornejovu syntézu Jana Žižky.