úterý 10. května 2011, 8:03
Kateřina Farná, Právo
Ohromující výsledek Kučerova dalšího pátrání můžete vidět do začátku září na výstavě Fotografové války 1914–1918. Ta se koná v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě.
V roce 2009 vzbudilo přes sto padesát černobílých fotografií, vystavených pod názvem Pěšky 1. světovou válkou: Objektivem neznámého vojáka, velký zájem médií i návštěvníků. Díky tomu se podařilo zjistit, kdo je tím neznámým fotografem – jmenoval se Jindřich Bišický a sloužil u 47. pluku.
Od tohoto úspěchu se Kučerovi začaly otevírat dveře do světa historiky dosud nepoznaného. Z půd a sklepů se vynořovala kila skleněných a filmových negativů zachycujících atmosféru každodenního života vojáků na frontě, ve špitále, na novoročních oslavách, při četbě i střelbě.
Vznikla tak další pozoruhodná výstava, která v mnohém předčí tu první, neboť ukazuje záběry dokonce čtyř vojáků-fotografů. Tentokrát už se jmény, obrysy tváří a životními osudy.
Dokumentaristy doby byli Gustav Brož, Jan Myšička, Karel Neubert a Jenda Rajman. Jejich dílo nikdy dříve zveřejněno nebylo, oni sami o válce neradi mluvili a po jejím skončení fotoaparát často navždy odložili. „V poválečné době se uznání dočkali jen legionáři. Rakousko-uherští vojáci, a to včetně mého dědečka, na válku neradi vzpomínali,“ vysvětlil Pavel Hančar, vnuk Jendy Rajmana.
„Vybrané snímky vynikají po technické i umělecké stránce, mají skvělou kompozici a je obdivuhodné, že s tehdejší technikou byli schopni vyfotit často naprosto dokonalé záběry,“ řekl kurátor a sám zkušený fotograf Kučera, jenž se svým týmem opět trávil hodiny skenováním a retušováním.
Za zmínku stojí i příběhy mužů, kteří skoro každý den dávali svůj život všanc. Gustav Brož působil hlavně na východní frontě, v polovině roku 1916 však dezertoval do Ruska.
Na jeho fotografiích můžeme spatřit třeba skupinu několika vojáků-pucfleků, které proslavil Haškův Švejk. Brož je také autorem až ikonických momentek, kdy vojáci přihlížejí kojení dítěte, vyrábějí jitrnice nebo v jedné místnosti spí s děvčaty – jejich výrazy jsou nadčasové. Učiteli Janu Myšičkovi, bojujícímu na ruské i italské frontě, se podařilo uchovat svědectví o tom, jak vojáci čekají na polední jídlo nebo sáňkují s děvčaty. Karel Neubert zase část války fotografoval důstojníky a jejich rodiny.
Velmi zajímavou postavou byl Jenda Rajman. Celou válku prožil jako úředník v nemocnici, později se z něj stal vyhlášený knihař. Zaznamenal život v nemocnici, operace v polních podmínkách, zachytil dokonce použití rentgenu nebo sanitní nosítka jako rikši. Jeho fotografie byly vlastně pohlednice, které skoro denně posílal svým blízkým.
Vystavené portréty, zinscenované scény i náhodné momentky mají nesmírně silnou výpovědní hodnotu, jsou kulturním bohatstvím, které magicky vrátí diváka v čase.
Díky pracovitosti Jaroslava Kučery a samozřejmě troše štěstí svět objevil dosud neviděné svědectví o jedné z nejdramatičtějších historických událostí minulého století, navíc nahlížené z „civilnější“ strany. Jsem zvědavá, co přinese Kučerovo další pátrání. Dosavadní vývoj prozrazuje, že se máme na co těšit.
Kultura
Děti budou v rámci festivalu tvořit i hlasovat, která kniha má vyjít
Na festivalu Děti, čtete? si mohou malí čtenáři mimo jiné vybrat knihu, která pak skutečně vyjde. Kromě toho je 1. a 2. června v Praze...
Ultima Vez v novém představení ruší bariéru mezi tanečníky a diváky
Krátce po své premiéře v Bruselu uvede od 10. do 12. května Divadlo Archa nové představení Wima Vandekeybuse a jeho souboru Ultima...
Beat festival připomene rockovou klasiku v Praze i Brně
Československý beat festival se koná i letos a nabídne čtyři koncerty. Finále soutěže kapel 3. 11. v brněnském Sono centru, 13. 11....
Spotify dá víc hudby zdarma, ne všichni vyjadřují nadšení
Streamovací služba Spotify nabídne víc hudby zdarma. Ale ostatní jejich nadšení nesdílejí. Odpůrci tvrdí, že nikdo neví, zda si zákazníci...