Na třetí desce už parta kolem romského rappera Radka Bangy nemůže spoléhat na moment překvapení, se kterým všichni vítali prvotinu. Už nestačí jen promíchat taneční balkano-latino-hip-hop rytmy a přidat k tomu trochu těch teskných „cigánských husliček“. Češi už mají dávno naposlouchané všechny Bregoviče, Markoviče a Fanfare a není jednoduché přijít s něčím novým. Co teď?

Radikální změna stylu pro Gipsyho nepřichází v úvahu, a tak se snaží dělat co nejlépe to, co už umí. Muziku živou, skočnou, ve které jde více o rytmy než o melodii a více či méně vtipné texty. Tentokrát je ovšem textově dost povrchní. Nejlépe se na desce poslouchá úvodní Desperado, kde se kapela hudebně tváří trochu jako Manu Chao, a text nese poučný příběh o možná nevinném hrdinovi, na kterého zmanipulovaný dav pořádá lynč.

Tancujte, neřešte

Zbytek desky ale sděluje v podstatě jen to, že Gipsy.cz jsou zpět a že máme tancovat. K nějakému hlubšímu pohledu na romskou komunitu se nedostane.

Písně jsou ze začátku chytlavé, ale pak minutu čekáte, že se něco stane a ono se nestane nic, ani skladatelsky tedy žádný zázrak. V druhé polovině alba se pokoušejí o současné elektroničtější „R&B” a Gipsy ukazuje, že nejen rapuje, ale i dobře zpívá, jenže celkově jsou tyhle skladby přece jen sbírkou nedokonale okopírovaných zámořských klišé. CD Desperado jistě má své lepší chvilky. Zdá se ale, že mediální sláva této skupiny dávno překonala obsah.

Celkové hodnocení: 60 %