Hlavní obsah

Kamil Halbich hraje Turka, Hitlera, Stalina i Magora Jirouse

Právo, Jiří P. Kříž

Patří k výrazným hereckým osobnostem Švandova divadla v Praze. V nejnovějších inscenacích o Merlinovi hraje Krále Artuše, v Gottlandu Turka, Hitlera, Stalina a Magora. Kamil Halbich se narodil v Liberci před čtyřiačtyřiceti lety. První roli dostal ve dvaceti v Podivném odpoledni doktora Zvonka Burkeho.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Kami Halbich

Článek

Po Michalu Langovi se šéfem souboru Švandova divadla stal Dodo Gombár, osobnost zcela odlišná. Byl to nápor na styl herecké práce?

Poslední Langovou inscenací u nás v divadle byly Peníze od Hitlera podle knížky Radky Denemarkové. Provokativně o české minulosti od třicátých let do současnosti. A potom následoval skok k Dorstovu Merlinovi. Za Langa s námi pracovaly osobnosti jako Radovan Lipus nebo Sergej Fedotov. Nyní s námi dělají hodně odlišnými režijními prostředky Dodo Gombár, Petr Štindl nebo Braňo Mazúch. Na srovnávání je ale ještě času dost.

Takže si po Merlinovi a po Gottlandu srovnávat ještě netroufáte?

Ne, jenom ještě neskončilo období nejistoty. Každý režisér se chce obklopit vlastním týmem. To se týká i herců. V Gombárově Vojckovi ani ve Snu noci svatojánské jsem nehrál. Vlastně jsme si na sebe zvykali při studování Merlina. Byla to práce dost výlučná. Někteří nevydrželi a z divadla odcházejí… Hraji ale i v Gottlandu.

Co v divadle preferujete, role nebo inscenace?

Nezakládám si na hlavních rolích. Těší mě, když všechny postavy fungují v celku. To je případ Artuše i figurek v Gottlandu. Švandovo divadlo je má velká herecká štace. Nemohu ale vynechat sedm let v divadle Pod Palmovkou a tam titulní roli v Kracíkovu Hamletovi. Bylo mi třiadvacet. Než přišel Richard Krajčo v Ostravě, který ho hrál v devatenácti, byl jsem nejmladším českým princem dánským.

Na které role bychom neměli zapomenout z vašeho smíchovského angažmá?

Většinou to určují kritici. Rád vzpomínám na Tartuffa - Molièrova svatouška jsem hrál moc rád. A určitě role v Bouři, ve Velké mele a Kdo je tady ředitel? V komedii o nájemném řediteli hraju toho skutečného, který se bojí říkat lidem do očí nepopulární věci, a tak si na to najme avantgardního herce.

Co vás v rodném Liberci dostalo k herectví?

Snil jsem o herectví od dvanácti let. Z Liberce jsou Václav Helšus, Ivan Řezáč, Pavel Soukup. A v Naivním divadle dvakrát do měsíce hostovalo proslulé ústecké Činoherní studio v éře Leoše Suchařípy, Jana Kačera, Ladislava Freje. Třikrát týdně jsem byl v divadle, pak jsem v něm začal i statovat. Na gymplu vedl náš dramatický kroužek o deset let starší Ivan Řezáč. A na DAMU mě pak vzali na první pokus.

Máte čas na své osobní zájmy?

Ještě v Liberci jsem dělal dálku a trojskok. Kdybych nešel na DAMU, asi bych měl výsledky. Od podzimu jsem ženatý. Nic pro bulvár, má manželka je neherečka, chválabohu. Fanynky mě znají jen z poslední série Zdivočelé země. Devadesát procent svého pracovního času věnuju divadlu. Ve volném čase hraju golf. To je nádherná relaxace. Trénuji i v herecké šatně. Je to sport až do devadesáti.

Reklama

Výběr článků

Načítám