Malou „velikonoční“ výstavu má nyní do 30. dubna v pražské Galerii Havelka a celý soubor obrazů i akvarelů vytvořil speciálně pro tuto akci. Sběratelé i soukromé galerie mají o jeho tvorbu takový zájem, že ve svém zrekonstruovaném renesančním domě kousek od Mariánských Lázní má na stěnách jen díla Kubišty, Zrzavého a Procházky, ale vůbec žádné vlastní práce.

Knap je postmoderním naivistou a současně reinkarnací gotických a renesančních primitivů. Jeho obrazy působí jako nedělní idylka, ale za úsměvným tématem je vždy hlubší obsah. Knap dovedně do příběhu vkládá křesťanské a liturgické symboly.
Andílci hrají na hudební nástroje, tak jako na obrazech benátských renesančních mistrů, Josef sbírá jablka, která symbolizují prvotní hřích Adama a Evy, a Marie s Ježíškem obdělávají políčko a pěstují lilie, symbol neposkvrněné čistoty.

Knap je vzdělaný umělec, žije mezi lidmi, ale sám je uzavřený ve svém zvláštním světě. Když o něm před mnoha lety přinesl obsáhlý článek německý výtvarný časopis Art, vznikla v dalším čísle polemika čtenářů, zda tyto obrazy jsou opravdu uměním.
Autentická postmoderna však přinesla v tomto ohledu značné znejistění. Co je opravdu primitivně naivní, co je velkolepě vznešené? Autor sám si takové otázky neklade, prostě jen maluje, co se mu líbí. A když se hlouběji zadíváme do jeho obrázků, objevíme v nich i tradici Jana Zrzavého.