Ve Varech se k textu vrátil Andrej Krob, který z něho havlovskou absurditu vydoloval už s Medvídky. Jeho inscenace má příchuť dobrého archívního tramínu.

Život tajemného Königgratze divákům přibližuje stále podrobnějšími studiemi Rachel Lewinská. Autorovu železničářskou hru vydává za doslovný přepis rozhovoru dvou ajznboňáků v rychlíku č. 950 Královský lev a v nádražní restauraci ve stanici Dobrá Poustevna. To všechno se blíží málem až cimrmanovské mystifikační realitě.

Absurditou a pábením proti coolnes

Karlovarská Krobova inscenace má rozhodně nejblíž k původní absurditě Königgratzova textu, v němž to přímo hýřivě bublá, klokotá a vře železničářským žargonem, postaveným odvážně, ale nakonec vítězně proti současnému balastu módní coolnes (tvrdé) dramatiky rozhněvaných třicátníků. Však také autor železničářské romance, ve které v pohodě vedle sebe pracuji struktury staré i nové, a nesmiřitelný kontrolor dopravy Deka se pěkně zlinkuje v nádražácké putyce, je pěkně rozhněvaným čtyřicátníkem...

Příběh sám je dokonale "odposlechnutá" naše současnost, místy jímavá a dojímavá. Včetně každodenních absurdit snů o dovolené třeba v Řecku, a zjištění, že na ni zase nemáme. Zmínil jsem se již o havlovském charakteru textu. Stejně blízko má ale jedna z nejlepších polistopadových her k hrabalovskému pábení. Už tím, že jeho živoucími hrdiny jsou kromě výpravčích a přednosty stanice také uklízečka, posunovači nebo nájemce nádražní restaurace poslední cenové kategorie.

Tajemství úspěchu: naivistický princip

Andrej Krob, autorkou mystifikační studie vydávaný za rodáka z Taganrogu v RSFSR, ročník 1970, je mistrem nezcizitelné "neprofesionální" interpretace her Václava Havla (zatím každý režisér, který se pokoušel o "umělecké" uchopení jeho textů, víceméně vždy pohořel). Tuto svou výsostně profesionální metodu uplatnil také u Königgratze. Navíc v divadle, s jehož ansámblem udělal znamenitou zkušenost už při práci právě na Havlově Largu desolato.

Pro naplňování režisérských záměrů má Krob v karlovarském souboru blížence ve Františku Olšovském, představiteli výpravčího Dvořáka. Naplňují je také Karel Beseda (přednosta stanice Jánský), Lucie Domesová (uklízečka Kleinová), Lenka Hrušková (signalistka Esmeralda Tóthová) a mnozí další. Právem režisér věnoval inscenaci památce herce Ládíka Klepala, který v nedalekém Bečově a v Teplé dělal nádražáka. Nebyl proti tomu ani autor hry René Levínský, dobrá duše Nejhodnějších medvídků...

Městské divadlo Karlovy Vary - Samuel Königgratz: Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou. Režie Andrej Krob, dramaturgie Karel F. Tománek, scéna a kostýmy Jan Dušek, hudba Vyhoukaná SOWA a Miki Volek.